18 C 156/2021-47 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 3 678 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] a žalovanou došlo dne 19. 2. 2015 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 2 364 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 364 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 43 týdenních (sedmidenních) splátkách po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 12. 2015. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 2 445, 747 Kč a na poplatku částku 568,26 Kč. Dále dle žalobkyně došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou dne 13. 12. 2014 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 2 364 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 364 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 43 týdenních (sedmidenních) splátkách po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 10. 2015. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 538,91 Kč a na poplatku částku 125,09 Kč. 3. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 15-35 spisu. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 21. 9. 2021. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 11. Soud má za prokázané, že dne 19. 2. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 000 Kč a zaplatit poplatky ve výši 2 364 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 43 týdenních (sedmidenních) splátkách po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 12. 2015. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 2 445, 747 Kč a na poplatku částku 568,26 Kč. Dále má soud za prokázané, že dne 13. 12. 2014 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 000 Kč a zaplatit poplatky ve výši 2 364 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 43 týdenních (sedmidenních) splátkách po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 10. 2015. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 538,91 Kč a na poplatku částku 125,09 Kč. 12. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byly uzavřeny platně výše zmíněné smlouvy o zápůjčce, a to v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku, administrativního poplatku ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o zápůjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy či že by na dlužnou částku zaplatila více, než uvedla žalobkyně v podané žalobě. Za tohoto stavu soud v části zbývající jistiny ve výši 2 445, 747 Kč a 538,91 Kč s příslušenstvím žalobě vyhověl (výrok ad I. tohoto rozsudku). 13. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 568,26 Kč a 125,09 Kč soud uvádí, že sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání jak v rozporu s dobrými mravy, tak v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Žalovaná si půjčila částku ve výši 2 x 4 000 Kč byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky. Vedle toho měla žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující odměny za administrativní činnost ve výši 2 x 800 Kč, dále za hotovostní inkaso splátek ve výši odpovídající cca 40 % jistiny (v daném případě 1 200 Kč). Zápůjčky z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku (půjčku) bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru,