19 C 104/2021-48 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 10 882,62 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 5. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který mu vyplatila v hotovosti. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal na příslušnou smlouvu uhradit celkem částku 27 888 Kč, tedy úvěr ve výši 15 000 Kč a celkovou výši poplatků související s poskytnutím úvěru ve výši 12 888 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po částce 1 992 Kč, poslední splátka byla splatná dne 18. 7. 2019. [příjmení] 12 888 Kč se skládá z úroku ve výši 1 444 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, dále nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatku za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, celkově dle tvrzení žalobkyně uhradil částku ve výši 15 000 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, s účinností ke dni 21. 12. 2020, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 18. 1. 2021. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 10 882,62 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 255,08 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 344,29 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 396,68 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 644,18 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 247,77 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 1 490,77 Kč za období od 19. 7. 2019 do 30. 11. 2020, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 993,85 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 627,54 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 3. 8. 2021, č. j. 19 C 104/2021-40, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou dne 18. 5. 2018, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a žádostí o úvěr. Dále výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 23. 6. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021, oznámeními ze dne 8. 2. 2021 a 8. 3. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2021. 5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 5. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po částce 1 992 Kč, a to do 18. 7. 2019. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřena. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve výši 15 000 Kč a úroky, nazvané částečně jako poplatky související s poskytnutím úvěru v celkové výši 12 888 Kč, které žalobkyně rozdělila na čtyři části – úrok, úplatu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a poplatek za inkaso splátek v hotovosti. S ohledem na skutečnost, že celá tato částka představovala úplatu za půjčení peněz, bez ohledu na její označení a rozdělení, je zřejmé, že se jednalo o úrok ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Úroková sazba tedy činila 85,92 %, RPSN dle smlouvy činila 273,44 %, což jsou dle názoru soudu výše, které jsou zcela v rozporu s dobrými mravy, v tomto rozsahu jsou tedy smluvní ujednání neplatná. Za přijatelný shledal soud nárok na úhradu úroku ve výši 1 444 Kč a nákladů na úvěr ve výši 1 394 Kč, celkem tedy 2 838 Kč. Pokud tedy žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč, uhradil tím celou jistinu a soud žalobkyni přiznal nárok na úhradu úroku dle smlouvy v částce celkem 2 838 Kč. Dále soud shledal důvodný nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení (§1970 občanského zákoníku) z této přiznané částky. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně převážně neúspěšná, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 47,84 %, dle obsahu spisu mu však žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku. 10. Výrok IV. je odůvodněn dle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, když soud nevydal v předmětné věci elektronický platební rozkaz a na soudním poplatku bylo uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tedy doplatit částku ve výši 200 Kč.