19 C 114/2021-42 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 5 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela dne 1. 5. 2014 se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Uvedenou částku převzala žalovaná hotově v den uzavření smlouvy a zavázala se vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 17 400 Kč, tedy zápůjčku ve výši 10 000 Kč, souhrnný poplatek, tedy celkovou výši poplatků související s poskytnutím půjčky ve výši 7 400 Kč, a to formou týdenních splátek po částce 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na 11. 6. 2015. [příjmení] 7 400 Kč se skládá z úroku ve výši 1 400 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně, dále poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč. Žalovaná dlužné splátky řádně nehradila, poslední platbu provedla žalovaná dne 25. 10. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka vymáhaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni s účinností od téhož dne. Uvedené bylo žalované písemně oznámeno. Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná na předmětnou smlouvu celkem částku ve výši 11 600 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit celkem částku ve výši 5 800 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 466,84 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 333,16 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 811,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 630,10 Kč, úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 466,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 466,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 3. 8. 2021, č. j. 19 C 114/2021-36, žalovanou vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaná se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když ze smlouvy o půjčce zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba]) se žalovanou dne 1. 5. 2014, v souladu s ní poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit společně s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 7 400 Kč v 58 měsíčních splátkách po částce 300 Kč. [příjmení] 7 400 Kč se dle smlouvy skládá z úroku ve výši 1 400 Kč, dále poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 23,66 % ročně, RPSN pak 75,72 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 10 000 Kč a vyjádřila souhlas se smluvními podmínkami. Z karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když řádně nesplácela poskytnuté finanční prostředky. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 11 600 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, soud zjistil, že pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 7. 5. [číslo] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 1. 5. 2014 smlouvu o úvěru, ačkoliv tato byla označena jako smlouva o půjčce, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po částce 300 Kč, a to do 11. 6. 2015. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve výši 10 000 Kč a úroky, nazvané jako poplatek související s poskytnutím půjčky ve výši 7 400 Kč, který žalobkyně rozdělila na tři části – úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. S ohledem na skutečnost, že tato částka představovala úplatu za půjčení peněz, bez ohledu na její označení a rozdělení, je zřejmé, že se jednalo o úrok ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Úroková sazba dle smlouvy tedy činila 74 %, RPSN dle smlouvy činila 75,72 %, což jsou dle názoru soudu výše, které jsou zcela v rozporu s dobrými mravy, v tomto rozsahu jsou tedy smluvní ujednání neplatná. Za přiměřený shledal soud nárok žalobkyně na úhradu úroku ve výši 1 400 Kč. Pokud tedy žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně za dobu trvání smluvního vztahu částku ve výši 11 600 Kč, uhradila tím celou jistinu ve výši 10 000 Kč a také úrok ve výši 1 400 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela neúspěšná a žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.