7 C 284/2020-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužného pojistného. V žalobě tvrdila, že žalobkyně v rámci své obchodní činnosti uzavřela s žalovanou dne [datum] v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistná smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy žalované, která jej přijala zaplacením první splátky pojistného a to v souladu s ust. § 2759 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši [částka] splatným ročně ve výši [částka]. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne [datum], a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, resp. ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovanou upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než [anonymizována dvě slova]. Žalovaná v dané lhůtě, i přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění, dlužné pojistné neuhradila, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] (dne zániku pojistné smlouvy) včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši [částka]. Žalovaná na předžalobní výzvu žalobkyně nereagovala, dlužné pojistné do dne podání žaloby nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2849 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), není-li při pojištění majetku ujednána pojistná hodnota, představuje pojistnou hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota.</i> <i>5. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně je dán dle shora uvedeného zákonného ustanovení, proto bylo žalobě vyhověno včetně příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 7. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v : zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], v odměně advokáta ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky a 3 x RP ve výši á [částka] dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Dále 21% DPH ve výši [částka], když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši [částka]. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>8. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 9. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 10. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.