11 C 65/2022-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 14. 9. 2022. Žalobou ze dne 1. 9. 2022 domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacením částky 2 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil. 3. Žalovanému bylo doručováno na adresu [adresa žalovaného], což je adresa trvalého pobytu žalovaného, vedená v centrální evidenci obyvatel od 27. 1. 2007. Jde o adresu úřadu. Soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. tuto adresu z následujících důvodů. Žalovaný nemá datovou schránku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, neuvedl tak adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o. s. ř. Dále žalovaný jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník o. s. ř. adresu evidovanou v informačním systému základních registrů, na kterou mu mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby si pojistil adresu pro doručování, kde mu bude zásilka bezpečně doručena. Na uvedenou adresu byly soudem žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva podle § 115a o. s. ř. doručeny fikcí doručení dne 31. 10. 2022. 4. Usnesením č.j. 11 C 65/2022-18 ze dne 12. 10. 2022 soud vyzval žalovaného, aby v 10denní lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl k názoru, že ve věci lze rozhodnout dle § 115 o. s. ř. na základě listinných důkazů předložených žalobcem, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek. Žalobce vyslovil s tímto postupem souhlas v žalobě ze dne 1. 9. 2022 a žalovaný se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 20. 12. 2022. 6. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem a dále výpisu z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES ohledně žalobce a výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně žalovaného. 7. Skutkový stav ve věci byl zjištěn takto: žalobkyně je právnickou osobou, příspěvkovou organizací, která poskytuje zdravotní péči. Žalovaný je osobou fyzickou. Dne 28. 11. 2021 byl žalovaný převezen do záchytné stranice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt podle § 89a - § 89e zákona č. 373/2011 Sb., zákona o specifických zdravotních službách. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč dle Skutečných nákladů a kalkulace ceny záchytné stanice – [anonymizována dvě slova] [obec] – rok 2020 [číslo] v Kč. Jak vyplývá z Osobního účtu pacienta, tj. žalovaného, žalovaný uznal svůj dluh ve výši 2 500 Kč co do důvodu a výše dne 29. 11. 2021. Vyúčtování úhrady osobně převzal. Vyúčtování úhrady obsahuje uznání dluhu s tím, že tento dluh zaplatí do 8 dnů ode dne vystavení tohoto daňového dokladu, tj. do 7. 12. 2021. Ve lhůtě splatnosti žalovaný částku 2 500 Kč neuhradil. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu dne 25. 2. 2022 ve stanovené lhůtě 10 dnů. Žalovaný byl poučen pro případ nezaplacení na možnost podat žalobu na soud. Tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne 7. 3. 2022 podle poštovního podacího archu. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval, takže žalobkyně podává předmětnou žalobu a nárokuje i zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. 8. Právní posouzení věci: Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Dne 28. 11. 2021 až 29. 11. 2021 byla žalovanému v zařízení žalobkyně poskytnuta zdravotní služba. Vyúčtování úhrady za pobyt v záchytné stanici bylo žalobkyní provedeno a žalovanému předáno oproti podpisu. Žalovaný tak byl písemně informován o výši úhrady, závazek uznal co do důvodu a výše. Částku 2 500 Kč žalovaný neuhradil v termínu splatnosti a ani ji neuhradil po výzvě k úhradě. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 89a zákona č. 3/2011 Sb. o specifických zdravotních službách jako poskytovatel záchytné služby. Žalovaný je osobou, které byla poskytnuta záchytná služba a stíhá ho tak povinnost úhrady nákladů podle § 89e zákona č. 373/2011 Sb. Žalovaný tak má povinnost nést náklady za pobyt v záchytné stanici. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni nárokovanou částku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, žádné námitky, proti důvodu a výši žalované částky nevznesl. Uznání závazku bylo provedeno v souladu s § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Proto bylo žalobě zcela vyhověno i pokud se týká úroků z prodlení. 9. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, neboť za prodlení se splněním dluhu nese žalovaný odpovědnost. Do prodlení se žalovaný dostal dne 7. 12. 2021. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyni byly přiznány náklady řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle § 142a odst. 1 o. s. ř. v celkové výši 2 089 Kč, neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k plnění. Jde o kvalifikovanou výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, předcházející návrhu ve věci samé. Zaslání výzvy je doloženo poštovním podacím archem a bylo zasíláno na adresu, která je uvedena v Potvrzení o poskytnutí záchytu žalovaného, tj. [ulice a číslo], [obec]. 11. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč a náklady právního zastoupení. Na náhradě nákladů právního zastoupení přiznal soud odměnu podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, třikrát 100 Kč režijní paušál podle § 14b odst. 5 a. t. za tři úkony právní služby, a dále náhradu za DPH ve výši 189 Kč, tj. 21 % z částky 900 Kč, která patří k nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Výše DPH je dána § 47 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013. Osvědčení advokáta o registraci placení DPH u finančního úřadu je založeno ve spise. 12. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty po středník o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro jinou lhůtu k zaplacení. 13. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta má oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.