12 C 124/2022-42 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 618 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s počátkem pojištění ode dne 27. 12. 2019. Pojistná smlouva zanikla ke dni 4. 4. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla na žalobkyni postoupena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Podáním ze dne 22. 6. 2022 oznámila žalobkyně soudu, že dlužná částka byla dne 13. 6. 2022 částečně uhrazena, a to ve výši 2 354 Kč, proto žalobkyně bere žalobu zpět co do částky 2 354 Kč a úroku z prodlení z částky 2 354 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení. 4. Podáním ze dne 5. 8. 2022 sdělila žalobkyně, že žalovaný uhradil dne 18. 7. 2022 částku 700 Kč. Žalobkyně tedy bere žalobu zpět co do zbylé jistiny 264 Kč, úroku z prodlení z částky 264 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení a nákladů řízení ve výši 436 Kč. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 6. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když z pojistné smlouvy [číslo] zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník dne 3. 1. 2020, s počátkem pojištění od 27. 12. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla značky Mitsubishi, typ Outlander, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit pojistné v pololetní částce 4 795 Kč. Z oznámení ze dne 15. 4. 2021 soud zjistil, že pojištění zaniklo ke dni 4. 4. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Z předpisu plateb soud zjistil, že ke dni 4. 4. 2021 žalovaný dlužil na pojistném částku 2 618 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužné částky. Společně s výzvou bylo žalovanému také oznámeno postoupení pohledávky vymáhané v tomto řízení na žalobkyni, a to rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018, resp. dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě ze dne 31. 12. 2021. 7. Dle ustanovení § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. Dle ustanovení § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 1. 2020 pojistnou smlouvu dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a dle § 2758 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s počátkem pojištění 27. 12. 2019. Pololetní výše pojistného činila 4 795 Kč. Pojistná smlouva zanikla dne 4. 4. 2021 z důvodu neplacení pojistného dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla na žalobkyni postoupena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 ve spojení s dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě ze dne 31. 12. 2021, což bylo žalovanému oznámeno předžalobní upomínkou. Za období trvání pojistného vztahu žalovaný dlužil na pojistném částku 2 618 Kč, kterou neuhradil, žaloba tedy byla podána důvodně. 9. Z podání žalobkyně ze dne 22. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný dne 13. 6. 2022 uhradil částku 2 354 Kč. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 2 354 Kč a úroku z prodlení z této částky od 14. 6. 2022 do zaplacení. 10. Z podání žalobkyně ze dne 5. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný uhradil částku 700 Kč. Žalobkyně tedy vzala žalobu zpět co do zbývající jistiny 264 Kč a úroku z prodlení z částky 264 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení s tím, že částka 436 Kč bude započtena na náhradu nákladů řízení. 11. Soud tedy postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zastavil. 12. Ve zbývající části předmětu řízení (úrok z prodlení) bylo žalobě vyhověno (výrok I. tohoto rozsudku), neboť nárok žalobkyně byl prokázán (vizte výše). Právo na zaplacení úroku z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s placením dlužné částky. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období ode dne následujícího po zániku pojištění, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení, přičemž zohlednil částečné platby provedené dne 13. 6. 2022 a 18. 7. 2022. 13. Žalobkyně byla úspěšná (prokázala, že žalobu podala důvodně), zároveň prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila, a to v celkové částce 4 635 Kč Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby realizované před podáním žaloby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen„ a. t.“) a za dva úkony právní služby realizované po podání žaloby (2x částečné zpětvzetí žaloby) ve výši 2x 1 000 Kč dle § 7 a. t., náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a za dva úkony právní služby ve výši 2x 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 500 Kč ve výši 735 Kč. Odměna advokáta za úkony právní služby realizované před podáním žaloby, jakož i náhrada hotových výdajů za tyto úkony, byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 14. Jak bylo uvedeno výše, žalovaný již na náhradu nákladů řízení uhradil 436 Kč. Z celkové částky náhrady nákladů řízení, na které vznikl žalobkyni nárok, je tedy povinen uhradit zbývající část, tj. 4 199 Kč. Ve výroku III. je uvedena celá výše nákladů řízení, aby bylo zřejmé, že pokud jde o částku 436 Kč, nešlo ze strany žalovaného o plnění bez právního důvodu, a že tedy nedošlo k bezdůvodnému obohacení žalobkyně. 15. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.