12 C 61/2022-99 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 060 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], jejímž právním nástupcem se v důsledku fúze sloučením stala [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 4. 4. 2015 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku spolu s úrokem ve výši 1 120 Kč, odměnou za administrativní činnost v částce 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek v částce 3 200 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný půjčku řádně nesplácel, když dosud uhradil pouze 1 560 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. 3. Žalobkyně dále tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], jejímž právním nástupcem se v důsledku fúze sloučením stala [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 22. 1. 2015 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost v částce 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek v částce 4 000 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný půjčku řádně nesplácel, když dosud uhradil pouze 4 700 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. 4. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitel splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřovány doklady od žalovaného. Tyto informace byly zaznamenány v Zákaznické kartě. 5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 7. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 8. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 9. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 10. Ze zákaznické karty ze dne 22. 1. 2015 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původního věřitele [právnická osoba] o poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že žije s rodiči, má úvěr u jiné společnosti a rovněž aktivní půjčku u [právnická osoba], je nezaměstnán, další příjmy domácnosti činí 16 500 Kč, státní podpora 2 600 Kč. Výdaje žalovaného činí měsíčně 2 000 Kč na nájem, 3 000 Kč na domácnost, 1 500 Kč na splátky, 200 Kč na telefon. Z poznámek v zákaznické kartě vyplývá, že původní věřitel měl k dispozici nájemní smlouvu, občanský průkaz a výměr státní podpory. Tyto doklady však nebyly doloženy. 11. Ze zákaznické karty ze dne 4. 4. 2015 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původního věřitele [právnická osoba] o poskytnutí půjčky ve výši 8 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že žije s rodiči, má úvěr u jiné společnosti a rovněž aktivní půjčku u [právnická osoba], je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 10 100 Kč. Výdaje žalovaného činí měsíčně 2 000 Kč na nájem, 3 000 Kč na domácnost, 1 500 Kč na splátky, 200 Kč na telefon. Z poznámek v zákaznické kartě vyplývá, že původní věřitel měl k dispozici pracovní smlouvu, občanský průkaz, SIPO a výplatní pásky. Tyto doklady však nebyly doloženy. 12. Smlouvou o půjčce ze dne 22. 1. 2015 bylo prokázáno, že původní věřitel společnost [právnická osoba] se touto smlouvou zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 10 000 Kč a dále zaplatit poplatek 7 400 Kč. Půjčka měla být splacena spolu s poplatkem v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. 13. Smlouvou o půjčce ze dne 4. 4. 2015 bylo prokázáno, že původní věřitel společnost [právnická osoba] se touto smlouvou zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 8 000 Kč a dále zaplatit poplatek 5 920 Kč. Půjčka měla být splacena spolu s poplatkem v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. 14. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem ze dne 6. 12. 2019 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 15. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 5. 2020. 16. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 17. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. 18. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 19. Původní věřitel poskytl žalovanému na základě smluv o půjčce peněžní prostředky v celkové výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit půjčenou částku spolu s poplatkem. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel důsledně zjišťoval schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 20. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. 21. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 téhož ustanovení spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 22. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 23. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 25. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých