16 C 245/2021-47 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 175,51 Kč, částky 12 500 Kč a uhradit náklady řízení výši 3 678 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], dne 27. 3. 2018 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto finance spolu s částkou 17 250 Kč, představující příslušenství úvěru za dobu jeho trvání, resp. kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek z správu úvěru, příp. poplatek za uzavření smlouvy splatné při uzavření smlouvy a poplatek za hotovostní inkaso splátek vrátit. Žalovaná měla uhradit částku 42 250 Kč v měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den 27. 4. 2019 Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná uhradila celkem částku 11 000 Kč, tedy 3 řádně uhrazených splátek. 3. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno doporučeně dopisem ze dne 5. 8. 2021. 4. V žalobě žalobce dále tvrdil, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované především na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaná poskytnuté údaje potvrdila svým podpisem. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaná si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i výzvy za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. 6. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 7. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 8. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 9. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru (č.l. 15), formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 18-19) bylo prokázáno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru. 10. V žádosti uvedla, že požadovaná výše úvěru je 25 000 Kč, je svobodná, má vyživovací povinnost k jednomu nezl. dítěti, bydlí u rodičů. Její měsíční příjem činí 12 181 Kč, celkové příjmy domácnosti, kdy žije s dalšími dvěma lidmi, činí 25 000 Kč. Průměrné měsíční výdaje na domácnost činí 7 740 Kč smlouvou o úvěru (č.l. 16-17) se původní věřitelka zavázala žalované poskytnout a také poskytla finance ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 25 000 Kč spolu s náklady na spotřebitelský úvěr ve výši 18 250 Kč (celkem tedy 43 250 Kč) ve 13 splátkách po 3 250 Kč (viz předpis splátek na č.l. 20). Smluvní strany se dohodli, že dlužník zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč RPSN činila 189,38 %. 11. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (viz smlouva na č.l. 21-29 spisu) a postoupení pohledávky žalované oznámila dopisem ze dne 5. 8. 2021 (viz oznámení na č.l. 31 spisu), který byl žalované odeslán doporučeně (č.l. 32 spisu). Žalované byla před podáním žaloby zaslána výzva ze dne 18. 10. 2021 (č.l. 33-34). 12. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalované. Původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalované na základě tvrzení žalovaného a jím předložených dokladů, které však žalobce nedoložil. Sám žalobce pak uvedl, že smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti o úvěru a údajů poskytnutých žalovanou. Ani přes výzvu soudu žalobce však nedoložil doklady, ze kterých v žádosti vycházel ani to, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. [příjmení], NRKI apod.). 13. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 14. Původní věřitelka poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 42 250 Kč sestávající se z poskytnutého úvěru ve výši 25 000 Kč a dále nákladů spojených se spotřebitelským úvěrem ve výši 18 250 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč Částku 1 000 Kč uhradila žalovaná jako poplatek za uzavření smlouvy. Žalobce však neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalované byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. 15. Soud posuzoval věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 20. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 21. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a