17 C 157/2021-32 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 25. 8. 2021, ve znění jeho doplnění ze dne 22. 11. 2021, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 373 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 6. 4. 2018 smlouvu o [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které byl žalovanému přenechán k užívání byt o velikosti [anonymizováno] na adrese [adresa], byt [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné výši 4 800 Kč měsíčně a zálohy na služby v měsíční výši 1 921 Kč, obě částky byly splatné do konce měsíce, za které se platby platily. [smlouva] byla ukončena 14. 7. 2018 uplynutím doby nájmu. Žalovaný byt však i nadále užíval do 16. 10. 2018, za toto užívání řádně a včas nezaplatil, vzniklo tak na jeho straně bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za toto období ve výši 2 400 Kč za měsíc červenec 2018 a ve výši 4 800 Kč za měsíc srpen. Část úhrady 2 065 Kč za měsíc červenec byla uhrazena zápočtem oproti složené jistotě, za měsíc červenec 2018 zůstává nezaplaceno 335 Kč, za měsíc srpen 4 800 Kč. Žalovaný zaplatil za období roku 2018 na zálohách 1 921 Kč, jelikož však náklady za toto období činily 7 159,17 Kč, vznikl mu nedoplatek 5 238 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno. Žalovaný dlužné částky neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně s navrženým postupem soudu souhlasila, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z nájemní smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 6. 4. 2018 uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Smluvní strany se dohodly, že žalobkyně přenechá žalovanému do užívání byt o velikosti [anonymizováno] [číslo] v [obec], který je v jejím vlastnictví. Doba nájmu byla sjednána od 15. 4. 2018 do 14. 7. 2018. Nájemné bylo sjednáno v měsíční výši 4 800 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly sjednány v měsíční výši 1 921 Kč. Obě tyto platby byly splatné vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Vyúčtování byla žalobkyně zavázána provést nejméně jednou ročně, a to podle skutečné spotřeby. Případný nedoplatek byl splatný do 30 dnů od doručení vyúčtování nájemci. 6. Z předávacího protokolu k bytu [číslo] – ukončení nájmu ze dne 14. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný předal žalobkyni zpět byt do její správy o velikosti [anonymizováno] [obec], [ulice]. Byly zapsány stavy vodoměru a elektroměru. 7. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu/nebytových prostorů [ulice a číslo] v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 bylo zjištěno, že toto je označeno jménem žalovaného a je zde vypočítána spotřeba vodného a stočného od dubna do října 2018, dále teplo a teplá užitková voda, spotřeba elektrické energie, provozní fond, fond oprav, poplatek správci a účetní, byla vypočítána výsledná částka při odečtu záloh tak, že zálohy byly 1 921 Kč, výsledná částka 7 159,17 Kč a rozdíl 5 238 Kč. Žalovaný byl informován o možnosti podat reklamace s tím, že nedoplatky byly splatné do 15. 5. 2019. 8. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že touto byl žalovaný dne 13. 3. 2020 vyzván k úhradě částky 10 373 Kč. K úhradě byl vyzván neprodleně, nejpozději do 31. 3. 2020, v opačném případě byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. 9. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 13. 3. 2020 podána k poštovní přepravě. 10. Závěr o skutkovém stavu: 11. Dne 6. 4. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena nájemní smlouva [číslo] na základě které se smluvní strany dohodly, že žalobkyně přenechá žalovanému do užívání byt o velikosti [anonymizováno] [číslo] v [obec], a to v době od 15. 4. 2018 do 14. 7. 2018. Žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné 4 800 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 1 921 Kč s tím, že tyto platby byly splatné do konce příslušného kalendářního měsíce. Vyúčtování služeb se žalobkyně zavázala provést nejméně jednou ročně, a to podle skutečné spotřeby. Případný nedoplatek byl splatný do 30 dnů od doručení vyúčtování nájemci. Smluvní strany se nedohodly na prodloužení doby trvání nájmu, žalovaný však byt i nadále užíval, když následně ke dni 14. 10. 2018 došlo k jeho předání žalobkyni. Smluvní strany jako potvrzení sepsaly předávací protokol, v rámci kterého byly zaznamenány stavy vodoměru a elektroměru. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil částku odpovídající běžnému nájemnému za užívání bytu za období od 15. 7. 2018 do 31. 7. 2018, ve výši 2 400 Kč, tj. ve výši poloviny sjednaného nájemného, přičemž z této byly odečteny zálohy a k úhradě tak zbývá 335 Kč. Za užívání bytu v měsíci srpnu 2018 žalovaný neuhradil, dle tvrzení žalobkyně, ničeho. Žalobkyně provedla vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu žalovaným za rok 2018, konkrétně se jednalo o vodné a stočné, teplo a teplá užitková voda, spotřeba elektrické energie, provozní fond, fond oprav, poplatek správci a účetní, byla vypočítána výsledná částka při odečtu záloh tak, že zálohy byly 1 921 Kč, výsledná částka 7 159,17 Kč a rozdíl 5 238 Kč. Žalovaný byl informován o možnosti podat reklamace s tím, že nedoplatky byly splatné do 15. 5. 2019. Žalovanému byla dne 13. 3. 2020 odeslána předžalobní upomínka z téhož dne, v rámci které byl vyzván k úhradě dlužné částky do 31. 3. 2020, byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 12. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Podle § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 14. Podle § 2247 odst. 1 a 4 o. z., strany si ujednají, která plněná spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Strany si sjednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 15. Podle § 2285 o. z., pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 16. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, ze za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. Právní posouzení věci: 20. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky řízení byla v souladu s § 2201 a násl. o. z. uzavřena smlouva o nájmu bytu, a to na dobu určitou do 14. 7. 2018. Ke konkludentnímu prodloužení doby trvání nájmu v souladu s § 2285 o. z. nedošlo, neboť přestože žalovaný po ukončení smluvního vztahu byt užíval i nadále, přesně tři měsíce po ukončení nájmu (14. 10. 2018) byt zpět odevzdal žalobkyni, jako pronajímateli. Žalovaný neuhradil žalobkyni za užívání bytu od 15. 7. 2018 do 31. 8. 2018 ničeho, žalobkyně má tak v souladu s § 2991 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného – tento užíval byt žalobkyně bez právního důvodu. Soud uzavřel, že sjednané nájemné v měsíční výši 4 800 Kč je odůvodnitelné pro dané místo a čas, tato částka tak představuje měsíční částku bezdůvodného obohacení. Jelikož žalobkyně provedla na dlužnou částku započítání, požaduje za polovinu měsíce července 2018 užívání bytu 335 Kč (po zápočtu) a za c