17 C 207/2022-59 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 16. 8. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 9. 9. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 8 333,83 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov], [příjmení], [anonymizováno] [číslo], [země] uzavřela se žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku dne 19. 8. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 8 333,83 Kč. Žalovaný úvěr čerpal v různé výši na bankovní účet [číslo] [bankovní účet] v období od 19. 8. 2021 do 19. 10. 2021. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 19. 2. 2022. Žalovaný dluh neuhradil, žalovaná částka se skládá ze součtu výběrů a poplatků ve výši 4 969,13 Kč snížených o případné úhrady, nákladů účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroků ve výši 2 654,72 Kč. Žalovaný v průběhu smluvní vztahu uhradil 2 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet jeho lustrací ve veřejně dostupných databázích [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Odesláním žádosti o úvěr žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splácet. Úvěruschopnost byla dále prověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru byl žalovaný seznámen s informacemi o tomto úvěru. Byl informován o výši úvěrového rámce 5 000 Kč, formě splácení, poplatcích a úrocích. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný před uzavřením smlouvy lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a dalších registrech. Dále tvrdila, že byly porovnávány příjmy a výdaje žalovaného. Přes vyzvání soudu však žalobkyně k těmto tvrzením neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Dne 19. 8. 2021 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec do limitu 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru ve výši 146,949 % ročně. Splácení bylo formou měsíčních splátek ve výši odpovídající minimálním splátkám ve výši 13 % z celkové splatné částky nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Ve smlouvě bylo sjednáno, pro případ prodlení klienta se splacením jakékoliv částky náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 250 Kč. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu čerpal ve dnech 19. 8. 2021 3 000 Kč, 27. 9. 2021 2 000 Kč, 30. 9. 2021 740 Kč a 19. 10. 2021 600 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet]. Uhradil dne 9. 9. 2021 1 000 Kč a dne 8. 10. 2021 1 000 Kč. Dle sdělení žalobkyně a doložené platební informace měl žalovaný ke dni 19. 2. 2022 celkem dlužit 8 333,83 Kč Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, včetně seznamu postupovaných pohledávek, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne 16. 3. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2022, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 14. Právní posouzení věci: 15. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 5 000 Kč, kdy celkem čerpal 6 340 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že došlo k porovnání příjmů a výdajů žalovaného, nicméně dále netvrdila, jaké konkrétní příjmy a výdaje žalovaný měl, jaké byly jeho majetkové a jiné poměry a kolik mu tak zbývalo disponibilních prostředků. K výzvě soudu ničeho dalšího netvrdila, neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Provedení lustrace v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a jiných registrech, rovněž nebylo doloženo, když se navíc nejedná ani o dostatečné prověření něčí schopnosti úvěr splácet. Prohlášení samotného dlužníka, že posoudil svou majetkovou situaci a bude schopen svým závazkům dostát, rovněž není dostačující, pokud toto není žádným způsobem ověřeno. Dle názoru soudu se tak v daném případě nemohlo jednat o řádné prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit a také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlou