17 C 214/2022-44 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 29. 3. 2008 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 10 176 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 176 Kč), a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 4. 4. 2009. Žalovaný uhradil částku 1 039,31 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 17. 9. 2018. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný, zastoupený [role v řízení], se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 29. 3. 2008 se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se zavázala mu poskytnout finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 146 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčku ve výši 6 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný nehradil splátky půjčky řádně a včas, uhradil celkem 1 039,31 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 15. 2. 2022, která mu byla odeslána dne 17. 2. 2022, a ve které byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. 6. K měsíci březnu roku 2008 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 7,63 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 21,93 % (kreditní karty) – údaje čerpány na [webová adresa]. 7. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl dne [datum] právní moci, byla doba omezení svéprávnosti žalovaného, v rozsahu omezení svéprávnosti dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], prodloužena na [anonymizováno] let od právní moci tohoto rozsudku. Opatrovníkem žalovaného je [jméno] [příjmení], [datum narození]. 8. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Na základě citovaného ustanovení se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník). Postoupení pohledávky se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k nim došlo po 1. 1. 2014. 10. Podle § 657 a 658 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. 11. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 12. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 13. Podle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 14. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 15. Právní posouzení věci: 16. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku se žalovaným smlouvu o půjčce, v době, kdy nebyl omezen ve svéprávnosti, na základě které mu v den podpisu smlouvy, tj. 29. 3. 2008, v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách. Celkem žalovaný uhradil 1 039,31 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 24. 8. 2018 poté přešla na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému v obou případech oznámeno. 17. Soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly sjednány úroky. [příjmení] označená jako souhrnný poplatek je svou funkcí totožná s úroky, když se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním půjčky jako celku (tedy nikoliv spjatých pouze s momentem poskytnutí, ale i v průběhu trvání smluvního vztahu). Soud má tedy za to, že v případě tohoto souhrnného poplatku se jedná o úrok za poskytnutí půjčky, když úrok jako takový obsahuje cenu za poskytnutí finančních prostředků včetně nákladů vzniklých v souvislosti s půjčkou věřiteli, tedy i těchto poplatků, přičemž i sama žalobkyně tyto souhrnně označila jako jeden celek. Soud proto částku ve výši 4 176 Kč posuzoval souhrnně jako úrok z poskytnutí půjčky. 18. Úrok z půjčky, tedy odměna (cena) za jeho poskytnutí, byl celkem sjednán ve výši 4 176 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 69,6 % z poskytnuté částky. Jelikož byla půjčka poskytnuta na období 53 týdnů, jedná se o úrok za toto období. Při přepočtu na roční úrok se jedná o 68,3 % (52 týdnů). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobk