17 C 254/2022-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu ve [obec] dne 2. 6. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 1. 11. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 8. 7. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované dne 10. 7. 2015 poskytnuty prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 11 988 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 999 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, ocitla se v prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla vyslovena místní nepříslušnost tohoto soudu a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Kroměříži, řízení je zde dále vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, resp. žalobkyně s navrženým postupem souhlasila již v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. Závěr o skutkovém stavu: 6. Dne 8. 7. 2015 byla mezi [právnická osoba] s. r. o., [IČO], jako věřitelem, a žalovanou, jako zákazníkem, uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Žalovaná byla označena jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm a číslem bankovního účtu [bankovní účet]. Věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 6 988 Kč, tj. celkem částku 11 988 Kč v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 999 Kč, počínaje 20. 8. 2015. Dne 10. 7. 2015 byla na bankovní účet č. [bankovní účet] odeslána částka 5 000 Kč, a to z bankovního účtu věřitele. Smlouvou o postoupení pohledávek z 14. 9. 2015 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek, tak i specifikace postupovaných pohledávek. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 4. 2022, podanou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 29. 4. 2022, byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 14. Právní posouzení věci: 15. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 5 000 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřila, zda je žalovaná schopna poskytnutou zápůjčku splácet, a to v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění svého podání stran úvěruschopnosti, rovněž i k označení důkazů, nicméně ničeho dalšího žalobkyně netvrdila a ani nedoložila. Pouze sdělila, že doplnění tvrzení a doložení důkazů nepovažuje za účelné, když požaduje pouze jistinu se zákonným úrokem z prodlení. Za situace, kdy žalobkyně netvrdí a také neprokazuje, že došlo k jakémukoliv posouzení úvěruschopnosti žalované, a to před uzavřením smlouvy o zápůjčce, je nutno uzavřít, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. 16. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky poskytla ve výši 5 000 Kč a následně v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, je žalovaná povinna žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatila, tedy z neplatné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, tj. jistinu poskytnuté částky spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. byla žalovaná povinna splnit dluh (vrátit jistinu úvěru) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění obsažená v předžalobní výzvě byla žalované odeslána dne 8. 4. 2022 a dostala se tak do dispozice žalované. Žalovaná byla povinna dlužnou částku uhradit do 29. 4. 2022. Pokud tak neučinila, ocitla se počínaje dnem 30. 4. 2022 v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud nemohl vycházet ani ze splatnosti dle data ukončení exekučního řízení, neboť toto není datem výzvy věřitele dlužníkovi, jak uvádí § 1958 odst. 2 o. z. 17. Příslušenství tak bylo přiznáno od 30. 4. 2022, ve zbylé výši bylo návrh žalobkyně na příslušenství zamítnut. 18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (viz odůvodnění výroku IV.) a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 2 500 Kč dle § 7 bodu 3 advokátního tarifu za dva a půl úkonu právní služby po 1 000 Kč dle § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka – jednoduchá výzva k plnění). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 13 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 714 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 5 114 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 19. S