18 C 344/2021-49 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Kroměříži dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 28 780 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná dne 21. 8. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě níž poskytla uvedená společnost žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti poskytnutou částku 25 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 5 750 Kč a příslušenstvím do 30 dnů. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok na úhradu dosud nesplacené části dlužné částky, smluvního úroku, smluvní pokuty, zákonného úroku z prodlení a nákladů na vymožení pohledávky. 3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni, kdy následným dopisem byla žalované oznámena změna v osobě věřitele. Z uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. 4. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 930 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 24 750 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 030 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 150 Kč. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 17. 2. 2022. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 14-39 spisu. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Podle § 2395 o. z. (se) smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. (p) oskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení (v ) áže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. (ú) věrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení (m) ůže úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle § 2048 o. z. (u) jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak (z) aplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. (m) ůže soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 12. A podle § 1802 o. z. (m) ají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Dále soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a tím je dána její aktivní věcná legitimace. 15. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 16. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl uzavřen závazkový vztah, konkrétně pak smlouva o úvěru, na základě které byla žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit částku 25 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 5 750 Kč a příslušenstvím do 30 dnů. 17. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Nárok žalobkyně na zaplacení zbývající jistiny ve výši 24 750 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 150 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 030 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 102,05 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, je v souladu se zákonem. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 18. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 1 166 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní výzva) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH v příslušné výši, tedy celkem 2 618 Kč. 19. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 20. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 21. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.