18 C 355/2021-16 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 16. 9. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 8 170,69 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně byla mezi ní jako věřitelem a žalovaným jako klientem uzavřena dne 5. 11. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 7 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 0,9 % denně, celkem tedy částku 11 060,58 Kč, splatit do 3. 2. 2020. Žalovaný však hradil pouze částečně, kdy mu zbývá uhradit žalobkyni na jistině částku 6 903,69 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky a smluvní pokutu ve výši 1 267 Kč vypočítanou ze sjednané výše 0,1 % denně z jistiny za období od 4. 2. 2020 do 3. 9. 2021. Z uvedených dlužných částek žalovaný dosud žalobkyni neuhradil ničeho. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 17. 2. 2022. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce takto. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2397 občanského zákoníku může úvěrovaný uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě provedeného důkazního řízení dospěl soud k závěru, že se vztah účastníků řídí občanským zákoníkem a zákonem o spotřebitelském úvěru. Předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému jako úvěrovanému částku 7 000 Kč, ze které žalovaný v ujednané lhůtě nevrátil celkem 6 903,69 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném poskytnutou částku (jistinu), zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. 13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v části týkající se poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč žalovanému, a dále v části sjednání smluvní pokuty ve výši ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, resp. v nominální částce 1 267 Kč za období od 4. 2. 2020 do 3. 9. 2021, kdy stanovená výše je přiměřená a neodporuje dobrým mravům. Soud tak žalobě plně vyhověl (výrok ad I. tohoto rozsudku). 14. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku). 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 17. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.