18 C 95/2022-44 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 16. 2. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 18. 7. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 5 500 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty 389,40 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 14. 2. 2020 s její právní předchůdkyní, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému dne 14. 2. 2020 poskytnuta částka 5 500 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit do 10. 3. 2020. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Byly tak zjištěny měsíční příjmy žalovaného, při zohlednění životního minima a jeho měsíčních závazků. Byly zjišťovány jiné závazky žalovaného, exekuční řízení, byl lustrován v insolvenčním rejstříku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil, žalobkyně požaduje jistinu dlužné částky a smluvní pokutu ve výši 389,40 Kč za období od 10. 3. 2020 do 16. 2. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s navrženým postupem souhlasila již v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Dne 14. 2. 2020 byl žalovaný [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] informován o předsmluvních informacích ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Konkrétně o druhu úvěru, jeho výši, podmínkách čerpání a splácení, smluvní pokutě. Následně byla mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] a žalovaným téhož dne uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný je zde označen jménem, příjmením, adresou, rodným číslem a číslem svého bankovního účtu č. [bankovní účet]. Na základě smlouvy se dohodli, že žalovanému bude poskytnut nebankovní neúčelový úvěr ve výši 5 500 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 10. 3. 2020, a to jednorázově. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Dne 14. 2. 2020 byla z bankovního účtu [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] odeslána částka 5 500 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], kdy jako variabilní symbol je uvedeno číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru ([číslo]). Výkonný ředitel [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] žalobkyni sdělil, že úvěruschopnost u žalovaného byla posuzována dle vnitřních předpisů. Obecně platí, že po obdržení žádosti od klienta je v první fázi lustrován ve vnitřním informačním systému, který dovolí zjistit případnou platební historii, návaznost na další osoby, black listy a část veřejných registrů. V případě, že žadatel splňuje všechny podmínky, je telefonicky kontaktován operátorem call centra, který provádí akustickou kontrolu, upřesňuje uvedené údaje, doplňuje chybějící informace a vyplňuje tzv. bonitu klienta, kde se zjišťují příjmu a výdaje klienta. Po telefonickým hovoru je ve valné většině případu vyzván k doložení dokladu, které prokazují jim již uvedené informace o jeho bonitě. Doložení dokladů je řídí druhem příjmu žadatele, ve většině případů to jsou výplatní páska, výpis z bankovního účtu, daňové přiznání, důchodový výměr, ostatní. Po obdržení předmětných dokladů probíhá jejich kontrola a pravost u pracovníka oddělení schvalování úvěrů, který kontroluje údaje, jenž klient uvedl v telefonním rozhovoru oproti obdrženým podkladům. Na základě daného posouzení je klientovi stanovená výše možného poskytnutého úvěru, tato výše je mu následně nabídnutá. Dle sdělení žalobkyně, žalovaný ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, včetně její přílohy, uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] a žalobkyní, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 13. 4. 2021 a následně ze dne 26. 11. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2021, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 14. Právní posouzení věci: 15. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o spotřebitelský úvěr ve výši 5 500 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet/splatit, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena řádně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, kdy doplnila, že byl žalovaný prověřován i stran exekučního či insolvenčního řízení a jeho případných závazků u jiných subjektů. K prokázání svých tvrzení, k čemuž byla soudem vyzvána a také poučena o následcích nesplnění výzvy, připojila vyjádření své právní předchůdkyně, tedy poskytova