19 C 62/2022-49 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 101 877 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 5. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, který mu vyplatila v hotovosti. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal na příslušnou smlouvu uhradit celkem částku 138 600 Kč, tedy úvěr ve výši 70 000 Kč a celkovou výši poplatků související s poskytnutím úvěru ve výši 68 600 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po částce 7 700 Kč, poslední splátka byla splatná dne 5. 12. 2019. [příjmení] 68 600 Kč představuje kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, celkově dle tvrzení žalobkyně uhradil částku ve výši 71 723 Kč, která odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám. Část závodu původního věřitele byla ke dni 28. 9. 2018 převedena na přechodného věřitele (společnost [právnická osoba]). Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, s účinností ke dni 22. 12. 2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 1. 2022. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 101 877 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 66 877 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 66 877 Kč běžícího od prvního dne prodlení, tj. od 6. 12. 2019 do 29. 11. 2021 ve výši 13 265,47 Kč, smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky od prvního dne prodlení, tj. od 6. 12. 2019 do 12. 5. 2021 ve výši 35 000 Kč, dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky jistiny 66 877 Kč ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 23. 12. 2021 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 2. 5. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 13. 6. 2022, č. j. 19 C 62/2022-44, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou dne 5. 6. 2018, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a žádostí o úvěr. Dále předpisem splátek, výpisem z karty dlužníka pod č. [anonymizováno] [číslo], notářským zápisem ze dne 27. 9. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 2. 5. 2022. 5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po částce 7 700 Kč, a to do 5. 12. 2019. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřena. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve výši 70 000 Kč a úroky (poplatky) v souhrnné částce 68 600 Kč. S ohledem na skutečnost, že celá tato částka představovala úplatu za půjčení peněz, bez ohledu na její označení a rozdělení, je zřejmé, že se jednalo o úrok ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Úroková sazba tedy činila 97,14 % RPSN dle smlouvy činila 164,49 %, což jsou dle názoru soudu výše, které jsou zcela v rozporu s dobrými mravy, v tomto rozsahu jsou tedy smluvní ujednání neplatná. Za přijatelný shledal soud, s ohledem na výši jistiny úvěru, nárok na úhradu úroku ve výši 15 400 Kč. Pokud tedy žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 71 723 Kč, uhradil tím celou jistinu a část úroku v rozsahu 1 723 Kč, soud tedy žalobkyni přiznal nárok na úhradu zbývající části úroku ve výši 13 677 Kč. Dále soud shledal důvodný nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) z této přiznané částky. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci plný úspěch, soud náhradu nákladů přizná proti účastníku, který ve věci neměl úspěch. V daném případě by měl nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, přičemž tomu dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému účastníku. 10. Výrok IV. je odůvodněn dle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, když soud nevydal v předmětné věci elektronický platební rozkaz a na soudním poplatku bylo uhrazeno 4 076 Kč. Povinností žalobkyně je tedy doplatit částku ve výši 1 018 Kč.