6 C 111/2019-312 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 5. 2019 domáhal po žalovaných zaplacení částky 952 070 Kč, a dále náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl mimo jiné, že žalovaní vedli exekuci proti společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], přičemž v rámci exekuce vedené u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] došlo pod sp. zn. [spisová značka] dražbou dne [datum rozhodnutí] k prodeji rodinného domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku p. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a p. [číslo] – zahrada, vše v k. ú. [část obce], kteréžto nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště ve [obec]. Následně soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rozvrhovým usnesením sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že se z prodeje shora označených nemovitostí uspokojuje pohledávka žalovaných ve výši 952 070 Kč a tuto částku žalovaným po právní moci rozvrhového usnesení vyplatil. Tyto nemovitosti však podle hmotného práva nebyly ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], nýbrž ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V katastru nemovitostí byly označeny ve prospěch společnosti [právnická osoba] na základě neplatného nabývacího titulu – smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 5. 4. 2004. Tato smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, jelikož obsahovala ujednání o tzv. propadné zástavě. Neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 5. 4. 2004 byla konstatována již rozsudkem Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. 2. Žalobce se následně v řízení vedeném u Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] sp. zn. [spisová značka] domáhal vůči [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem a.s., která v dražbě konané soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] jako vydražitel nabyla shora uvedené nemovitosti, a dále vůči [jméno] [příjmení], určení, že vlastníkem předmětných nemovitostí je [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla žaloba zamítnuta s tím, že vydražitel nabyl nemovitosti v dražbě bez ohledu na to, že jejich vlastníkem nebyla společnosti [právnická osoba], jelikož jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, při kterém je vlastnictví předchůdce (povinného v exekučním řízení) irelevantní. 3. Žalobce má za [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši 2 917 921,25 Kč, kterou vymáhá v exekučním řízení vedeném u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [exekutorský úřad] - [město] pod sp. zn. [spisová značka]. Exekučním titulem je směnečný platební rozkaz [název soudu], [pobočka] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění rozsudku [název soudu], [pobočka] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. 4. Jelikož postupem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vydražil shora uvedené nemovitosti jako nemovitosti patřící do vlastnictví společnosti [právnická osoba], ačkoliv dle hmotného práva náležely do vlastnictví [jméno] [příjmení], ušel z majetku [jméno] [příjmení] majetek odpovídající hodnotě těchto nemovitostí, čímž vznikla žalobci škoda, protože by tyto nemovitosti mohl postihnout v exekuci, kterou proti [jméno] [příjmení] vede u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], domáhal se žalobce vůči České republice náhrady škody u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud v uvedeném řízení rozsudkem ze dne [datum] žalobu zamítl, přičemž konstatoval, že v postupu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nelze spatřovat nesprávný úřední postup, protože při zpeněžení nemovitostí v exekuci vycházel z výpisu z katastru nemovitostí jako z veřejné listiny obsahující údaje o vlastnickém právu. V bodě [anonymizováno] rozsudku soud činí závěr, že společnost [právnická osoba] skutečně nebyla vlastníkem vydražených nemovitostí a tímto vlastníkem dle hmotného práva byl [jméno] [příjmení], kterému vydražením nemovitostí vznikla vůči žalovaným, co by oprávněným z exekuce, pohledávka z bezdůvodného obohacení ve výši výtěžku zpeněžení, který jim byl vyplacen, a kterého se [jméno] [příjmení] může domáhat žalobou z lepšího práva. 5. Dle usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalovaným ze zpeněžení předmětných nemovitostí vyplacena částka 952 070 Kč, a tedy v této výši vznikla [jméno] [příjmení] vůči žalovaným pohledávka z bezdůvodného obohacení, jejíhož zaplacení by se [jméno] [příjmení] vůči žalovaným mohl domáhat z lepšího práva. Soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] v exekuci vedené žalobcem proti [jméno] [příjmení] pro pohledávku ve výši 2 917 921,25 Kč exekučním příkazem č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky [jméno] [příjmení] za žalovanými z titulu lepšího práva ve výši částky, která byla žalovaným vyplacena dle rozvrhového usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], tedy ve výši 952 070 Kč. Tím žalobce nabyl přímé právo na zaplacení uvedené částky vůči žalovaným v rámci poddlužnické žaloby. Žalobce před podáním této poddlužnické žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalované kvalifikovanými výzvami ze dne 19. 3. 2019 k zaplacení částky 952 070 Kč, avšak žalovaní na tyto výzvy nikterak nereagovali a do dnešního dne na svém závazku neuhradili ničeho. 6. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že žalobní nárok je uplatněn v rozporu s dobrými mravy. Jejich pohledávka za [právnická osoba] ve výši 1 350 000 Kč s příslušenstvím, která byla v rozsahu 952 070 Kč částečně uhrazena z prodeje označených nemovitostí, vznikla tak, že dne 20. 2. 2008 žalovaní uzavřeli s [právnická osoba] kupní smlouvu, kterou zakoupili dům [adresa] a pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že vlastníkem těchto nemovitostí nebyla [právnická osoba], nýbrž předchozí vlastník – [jméno] [příjmení], neboť nabývací titul (smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne 30. 8. 2004) byl absolutně neplatný. [právnická osoba] kupní cenu 1 350 000 Kč žalovaným nevrátila, proto jim tato částka byla přiznána rozsudkem Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Pohledávku žalovaných nebylo možné uspokojit z jiného majetku, než z předmětných nemovitostí. Ostatní majetek [právnická osoba] byl postižen exekucí vedenou pro pohledávku žalobce ve výši 2 000 000 Kč, kterou získal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2010. Žalobci je majetková situace [právnická osoba] dobře známa, neboť do 7. 11. 2002 byl jejím jednatelem a jeho manželka byla do května 2017 jejím polovičním společníkem. V době, kdy [právnická osoba] nebyla schopna hradit své závazky, žalobce získal pohledávku vůči [právnická osoba] i vůči [jméno] [příjmení]. Nárok žalobce je proto v hrubém rozporu s dobrými mravy. 7. Dále žalovaní vznesli námitku promlčení s následujícím tvrzením. V exekuci vedené k vymožení pohledávky žalovaných jako oprávněných, rozhodl soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rozvrhovým usnesením sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] tak, že z prodeje předmětných nemovitostí se uspokojuje pohledávka žalovaných ve výši 952 070 Kč a tuto částku po právní moci rozvrhového usnesení vyplatil. Nárok žalobce uplatněný v této poddlužnické žalobě je tak jen a pouze nárokem odvozeným od právního postavení dlužníka. Poddlužníku, tedy žalovaným, zůstávají v tomto sporu všechny námitky založené na hmotněprávním vztahu mezi poddlužníkem a povinným, tedy včetně námitky promlčení pohledávky povinného za poddlužníkem. Poddlužník je tak povinen vyplatit oprávněnému pohledávku přikázanou (v tomto případě exekučním příkazem) jen jestliže by podle práva takovou povinnost měl vůči povinnému v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce. Promlčecí lhůta trvá tři roky a počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Tímto okamžikem počátku běhu promlčecí lhůty je okamžik, kdy se oprávněná osoba dozvěděla či dozvědět měla a mohla o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Povinný [jméno] [příjmení] se o prodeji předmětných nemovitostí a o tom komu, kdy a v jaké výši byl vyplacen výtěžek z jejich prodeje, mohl dozvědět již z žaloby, kterou vůči němu jako druhému žalovanému podal žalobce k Okresnímu soudu ve [obec], pobočka ve [obec], dne [datum]. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Ža