6 C 272/2020-85 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 18. 11. 2020 domáhá zaplacení částky ve výši 32 926 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 12. 2016 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Uvedená částka byla žalovanému zaslána na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku poskytnutého úvěru spolu s úrokem 112,72 %, celkem tedy částku 34 488 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po částce 1 916 Kč počínaje měsícem únor 2017, ke každému 15. dni v měsíci. Žalovaný dohodnuté splátky řádně nehradil. Dle sdělení žalobkyně uhradil žalovaný na předmětnou smlouvu celkem částku 1 916 Kč, když provedl pouze dvě platby, a to 17. 1. 2017 částku 1 912 Kč a dne 16. 2. 2017 částku 4 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 23 924 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 026 Kč, smluvní pokuty 498 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, dále požaduje smluvní pokutu v kapitalizované výši 9 002 Kč, úrok ve výši 77,91 % ročně z původní jistiny ve výši 19 382,45 Kč od 23. 5. 2017 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 41 385 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 924 Kč od 23. 5. 2017 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že pohledávka je již promlčena. 3. Žalobkyně v reakci na podání žalovaného uvedla, že k promlčení nedošlo, neboť po dobu, po kterou se žalovaný nacházel v insolvenčním řízení, došlo ke stavení promlčecí doby. 4. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (smlouvy o úvěru) zjistil, že žalovaný dne 22. 12. 2016 požádal o úvěr a žalobkyně oznámením o schválení úvěru ze dne 30. 12. 2016, doručené žalovanému dne 2. 1. 2017, poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč schválila. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku 34 488 Kč v 18 měsíčních splátkách po částce 1 916 Kč s počátkem splácení k datu 15. 2. 2017, poslední splátka byla splatná 15. 7. 2018. Zápůjční úroková sazba činí 112,72 % ročně, RPSN pak 102,86 %. Ze smlouvy soud zjistil, že žalobkyně mohla požadovat úrok do maximální výše 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. Dále soud ze smlouvy zjistil, že v případě prodlení žalovaného a následně zesplatnění dlužné částky, má žalobkyně nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky včetně úroků, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění, do zaplacení. Podpisem smlouvy žalovaný vyjádřil souhlas se smluvními podmínkami. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že částka 20 000 Kč byla žalobkyní vyplacena dne 29. 12. 2016 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Ze zákaznické karty – hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když řádně nesplácel poskytnuté finanční prostředky. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 1 916 Kč, a to platbou ze dne 17. 1. 2017 v částce 1 912 Kč a ze dne 16. 2. 2017 v částce 4 Kč. Z dopisu ze dne 18. 4. 2017 a ze dne 16. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 21. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že došlo k zesplatnění všech závazků a vyzvala žalovaného k úhradě do deseti dnů, zároveň jej upozornila na možnost vymáhání soudní cestou. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. Výzva byla podána k poštovní přepravě téhož dne. 5. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením ze dne 14. 6. 2017 bylo u Krajského soudu v Brně ve věci dlužníka – žalovaného, zahájeno insolvenční řízní, a to pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Přihláškou doručenou insolvenčnímu soudu dne 28. 8. 2017 přihlásila žalobkyně svou pohledávku do insolvenčního řízení. Usnesením ze dne 5. 4. 2019 pod č. j. [insolvenční spisová značka] došlo ke zrušení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 5. 2019. 6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 609 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 13. Podle § 629 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. 14. Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. 15. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 12. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po částce 1 916 Kč, a to do 15. 7. 2018. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve výši 20 000 Kč a částku ve výši 14 488 Kč. Úrok ve výši 112,72 % byl dle smlouvy limitován 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. Žalobkyně požaduje úrok ve výši 77,91 % z částky původní jistiny 19 382,45 Kč od data 23. 5. 2017. 16. K námitce promlčení, kterou vznesl žalovaný, soud uvádí následující. Dlužná částka byla žalobkyní zesplatněna k datu 21. 5. 2017, žalobkyně přihlásila pohledávku do insolvenčního řízení k datu 28. 8. 2017. Podání přihlášky má v zásadě stejné následky, jako uplatnění pohledávky u soudu žalobou. Po dobu insolvenčního řízení tak došlo k přerušení běhu promlčecí doby, která tedy od podání přihlášky žalobkyní neběžela, a to až do pravomocného zastavení insolvenčního řízení, k čemuž došlo k datu 10. 5. 2019. Žalobkyně poté uplatnila pohledávku u soudu žalobou do