7 C 1/2022-52 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru, smluvní a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 9. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo], na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 30 000 Kč (dále jen„ Smlouva“). Dle čl. I. 1 Smlouvy jsou součástí Smlouvy Obchodní podmínky pro [anonymizováno] Spotřebitelské úvěry ze dne 1. 7. 2018. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná dle čl. I. 6 Smlouvy zavázala splácet v 24 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 466 Kč vždy 24. dne v měsíci počínaje dnem 24. 10. 2019. Úroková sazba byla v čl. I. 5 Smlouvy sjednána na 14,9 % p. a. Následně byla úroková sazba s ohledem na zákon [číslo] Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změněna, a to na výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále byla tedy dlužná částka úročena úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky. Peněžní prostředky dle uzavřené Smlouvy byly žalované poskytnuty dne 3. 9. 2019, a to bezhotovostně na běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaná porušila své povinnosti, ke dni podání žaloby dluží žalobkyni shora uvedenou částku. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř., aby dlužnou částku ve stanovené lhůtě zaplatila. Na výzvu však nereagovala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v písemném podání ze dne 14. 1. 2022 uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> 6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že na základě žádosti žalované ze dne 3. 9. 2019 (č. l. 13), žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 9. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] (č. l. 14), na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Dle čl. I. 1 Smlouvy jsou součástí Smlouvy Obchodní podmínky pro [anonymizováno] Spotřebitelské úvěry ze dne 1. 7. 2018 (č. l. 16 verte). Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná dle čl. I. 6 Smlouvy zavázala splácet v 24 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 466 Kč vždy 24. dne v měsíci počínaje dnem 24. 10. 2019. Úroková sazba byla v čl. I. 5 Smlouvy sjednána na 14,9 % ročně. Následně byla úroková sazba s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změněna, a to na výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále byla tedy dlužná částka úročena úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky. Peněžní prostředky dle uzavřené Smlouvy byly žalované poskytnuty dne 3. 9. 2019, a to bezhotovostně na běžný účet žalované č. [bankovní účet] (č. l. 11). Žalobkyně splnila veškeré své závazky vyplývající ze Smlouvy a poskytla žalované finanční prostředky, žalovaná však své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas neplnila a opakovaně se dostávala do prodlení se splácením. Z uvedeného důvodu proto žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za okamžitě splatné ke dni 24. 3. 2021, písemným oznámením ze dne 26. 3. 2021 (č. l. 23), když ke dni 25. 3. 2021 činila dlužná částka 17 595,08 Kč. K datu konečné splatnosti žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni nesplnila, přestože byla žalobkyní opakovaně vyzývána k úhradě pohledávky s příslušenstvím. 8. Dlužná částka, kterou žalobkyně po žalované nárokuje zaplacení: 1/ jistiny ve výši 11 775,52 Kč, 2/ kapitalizovaného úroku ve výši 245,27 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 3. 5. 2021 do 26. 7. 2021. Dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 486,88 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od 3. 11. 2020 do 26. 7. 2021, kdy postupné narůstání úroku je patrné z připojené transakční historie č. l. 36. Úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 11 775,52 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 775,52 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná opakovaně vyzvána (č. l. 12, č. l. 24 verte, č. l. 26) v souladu s ust. § 142a o. s. ř., aby dlužnou částku ve stanovené lhůtě zaplatila. Na výzvu však nereagovala. Ke dni vydání rozsudku na dlužnou částku ničeho nezaplatila. 9. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, finanční prostředky žalované byly poskytnuty. Žalovaná však své povinnosti nesplnila, dlužnou částku nevrátila, soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. Nárok na zaplacení dlužné částky, včetně příslušenství je dán dle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta ve výši 1 580 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 7 624,40 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>11. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 12. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.