7 C 118/2022-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalobkyně a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobkyně uzavřeli dne 18. 1. 2016 v souladu s ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ obč. z.“), Pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu Povinné ručení + havarijní pojištění. [anonymizováno]. Předmětem pojištění bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. V uvedené smlouvě se v souladu s ust. § 2758 občanského zákoníku žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné. Pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu a jeho přijetí formou úhrady prvního předpisu pojistného ve stanovené lhůtě. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 2 840 Kč s čtvrtletní splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 18. 1. 2016. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 18. 10. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena v souladu se zákonnými a smluvními ustanoveními ke dni 17. 1. 2020, a to výpovědí ze strany žalovaného. Za období od 18. 10. 2019 do 17. 1. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 904 Kč. Žalovaná částka je tedy tvořena neuhrazeným pojistným ve výši 904 Kč a administrativním poplatkem za odeslání oznámení o zániku pojistné smlouvy ve výši 300 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků [právnická osoba], který byl nedílnou součásti předmětné smlouvy. Celkem tedy žalovaná částka činí 1 204 Kč. 2. Písemným podáním ze dne 11. 7. 2022 č. l. 33 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny ve výši 1 240 Kč z důvodu, že žalovaný po podání žaloby, a to dne 1. 3. 2022 žalobci dlužnou jistinu zaplatil. Žalobkyně setrvala na zákonném úroku z prodlení z částky 904 Kč za období od 19. 10. 2019 do 1. 3. 2022, který kapitalizovala na částku 214 Kč. Za tohoto stavu soud proto řízení o zaplacení jistiny ve výši 1 204 Kč v souladu s ust. § 96 o. s. ř. zastavil. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil písemným podáním ze dne 17. 6. 2022, ve kterém uvedl, že vůči žalobkyni nemá dluh. Na vyjádření žalovaného žalobkyně reagovala podáním ze dne 11. 7. 2022, že žalobkyně žalovanému nikdy nepotvrdila, že nemá na pojistném dluh. 4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně uvedla již v návrhu, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., tedy s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>5. Podle ust. § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb. občanského zákoníku, ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.</i> <i>6. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle odst. 2 uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení jistiny byla v celém rozsahu důvodná, žalobkyně má také nárok na zákonný úrok z prodlení za dobu prodlení žalovaného se zaplacením jistiny tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, proto bylo žalobě vyhověno. Nárok žalobkyně je dán dle shora uvedených zákonných ustanovení. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 9. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 12. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.