7 C 301/2021-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je oprávněným poskytovatelem spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a je vedená v Seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeném Českou národní bankou. Žalobkyně poskytla žalované dne 12. 7. 2021 na základě její žádosti ze dne 9. 7. 2021 spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, který byl splatný dne 14. 8. 2021. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni sjednaný poplatek ve výši 8 544 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že žalobkyně je oprávněným poskytovatelem spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a je vedená v Seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeném Českou národní bankou. Žalobkyně poskytla žalované dne 12. 7. 2021 na základě její žádosti ze dne 9. 7. 2021 spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, který byl splatný dne 14. 8. 2021. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (smlouva č. l. 13. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni úrok ve výši 256 Kč, představující 3,2 % z jistiny, dále poplatek ve výši 1 984 Kč, představující 24,8 % z jistiny. Před poskytnutím úvěru žalované žalobkyně dle názoru soudu dostatečným způsobem posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to s řádnou pečlivostí v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná do dne podání žaloby na úhradu úvěru ničeho neuhradila. Na jistině tak nadále dluží částku ve výši 8 000 Kč, na úroku 256 Kč, na poplatku částku 1 984 Kč. Dle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7. 4. žalobkyně odeslala žalované doporučeně prostřednictvím poštovní zásilky dvě upomínky k úhradě. S těmito upomínkami žalobkyni, v důsledku prodlení žalované, vznikly náklady na jejich odeslání – administrativní, poštovné, doručení upomínek přepravci. Za tyto upomínky byla dle uzavřené úvěrové smlouvy a tedy vzájemné dohody žalobkyně a žalované naúčtovaná náhrada vynaložených nákladů s nimi spojenými stanovené vypočtenou částkou ve výši 450 Kč, dále 650 Kč. V důsledku toho, že žalovaná na upomínky nereagovala, byla žalobkyně v důsledku porušení povinností žalované nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení. Za toto byla dlužníkovi naúčtována dle čl. 7 4 smlouvy o spotřebitelském úvěru dohodnutá náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč Celkem tak náklady ve výši 2 600 Kč. Protože žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy dle článku 7. 2 a 7. 3. jí byla naúčtována smluvní pokuta v souladu s článkem 7. 2. ve výši dvakrát 1 200 Kč. Celková výše smluvní pokuty ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru je tak 2 400 Kč, což činí 30% jistiny. 10. Na základě shora uvedeného skutkového zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v části poskytnutí jistiny, neboť finanční částka 8 000 Kč byla žalované fakticky poskytnuta. Dále platně sjednán úrok, který odpovídá 3,2 % z jistiny 8 000 Kč, také v části poplatku ve výši 1 984 Kč, který odpovídá výši 24,8 % z jistiny 8 000 Kč. Pokud se týká nákladů na upomínky, v této části byla taktéž smlouva platně uzavřena, neboť z porušení povinnosti žalované (prodlení žalované), vyplývá povinnost žalované hradit žalobkyni tyto náklady na upomínky. V části smluvní pokuty byla smlouva platně uzavřena, neboť výše takto sjednané pokuty je zcela přiměřená. Pokud se týká však poplatku 8 544 Kč, který byl žalobou uplatněn, tak tato výše odpovídá 106,80 % z jistiny. Tato výše poplatku je v rozporu s ust. § 580 občanského zákoníku. Soud proto rozdíl 8 544 Kč minus 256 Kč (úrok) mínus 1 984 Kč (poplatek dle smlouvy), který je 6 304 Kč zamítl pro absolutní neplatnost takto sjednaného poplatku. Výrok II. tohoto rozhodnutí. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v rozsahu jistiny, úroku, nákladů, poplatku ve výši 1 984 Kč a smluvní pokuty důvodná, proto bylo žalobě v této části vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši 6 304 Kč žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. 12. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.