10 C 104/2023-31 — Okresní soud v Kroměříži

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci</i> 2. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 2. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 277 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 8 977 Kč za období od 21. 2. 2020 do 29. 8. 2020 (tj. 191 dní), po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen jako„ předmětné vozidlo“) bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalovaný, který je dle evidence registru silničních vozidel evidován v období od 21. 2. 2020 do 29. 8. 2020 (191 dní) jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla (viz sdělení [stát. instituce]), provozoval v uvedeném období předmětné vozidlo, aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 22. 10. 2020, odeslaným téhož dne k úhradě částky ve výši 8 977 Kč představující příspěvek do garančního fondu žalobkyně za období od 21. 2. 2020 do 29. 8. 2020 (47 Kč/den x 191 dní bez pojištění) do 60 dnů od doručení výzvy (viz výzva k úhradě ze dne 22. 10. 2022, informace o zásilce č. [anonymizováno]). Upomínkou ze dne 3. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 9 336,80 Kč zahrnující mimo jiné náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 18. 2. 2021 (viz upomínka ze dne 3. 2. 2021). Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani na výzvu inkasní [právnická osoba], a.s., ani na výzvu zástupkyně žalobkyně (viz výzva spol. [právnická osoba] ze dne 5. 8. 2022; předžalobní upomínka ze dne 30. 9. 2022 vč. podacího lístku). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Žalovaný byl v období od 21. 2. 2020 do 29. 8. 2020 (tj. 191 dní) evidován v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 8 977 Kč (47 Kč/den x 191 dní bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poplatku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 8 977 Kč výzvou ze dne 22. 10. 2020 odeslanou téhož dne, která se v souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dostala do sféry žalovaného dne 27. 10. 2020 (tj. třetí pracovní den po odeslání) a stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 28. 12. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč upomínkou ze dne 3. 2. 2021 s datem splatnosti 18. 2. 2021. Jelikož žalovaný dlužnou částku 9 277 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal ho k tomu soud svým rozhodnutím. 6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 977 Kč od 6. 1. 2021 do zaplacení. Tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 28. 12. 2020, proto se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením (§ 1968 o. z.) a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 8,25 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 6. 1. 2021 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 7. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně. 8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.