11 C 85/2022-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 2. 11. 2022. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně vůči žalovanému zaplacení a) částky 25 309 Kč s příslušenstvím nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a b) částky 5 940 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalované částky a příslušenství nárokuje žalobkyně jako pohledávku vzniklou ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky. Elektronický platební rozkaz Okresním soudem v Kroměříži nebyl vydán. Věc byla převedena z aplikace [příjmení] do sporného řízení. Na výzvu soudu se žalobkyně k prověření úvěruschopnosti žalovaného v podání ze dne 27. 2. 2023 vyjádřila tak, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení. 2. Žalovaný se k žalobě na písemnou výzvu soudu danou usnesením ze dne 6. 3. 2023 č.j. 11 C 85/2023-33 nevyjádřil. 3. Žalovanému bylo doručováno na adresu [adresa žalovaného] (okres [okres]), což je adresa trvalého pobytu vedená v centrální evidenci obyvatel od 4. 2. 2022. jde o adresu úřadu. Předchozí adresu trvalého pobytu [obec a číslo], [PSČ] [obec], měl žalovaný evidovanou od 18. 4. 2007 do 4. 2. 2022. Soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. tuto adresu z následujících důvodů. Žalovaný nemá datovou schránku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, neuvedl tak adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o.s.ř. Dále žalovaný jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník o.s.ř. adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mu mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby si pojistil adresu pro doručování, kde mu bude zásilka bezpečně doručena. Na uvedenou adresu byly zásilky soudu žalovanému doručeny fikcí doručení dne 13. 3. 2023. 4. Usnesením ze dne 6. 3.2023, č.j. 11 C 85/2023-34 soud vyzval žalovaného, aby v 10ti denní lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. žalobkyně s tímto postupem vylovila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a žalovaný se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 17. 5.2023. 6. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, a to dokladu ohledně ověřovací korunové bezhotovostní platby, smlouvou o zápůjčce ze dne 17. 11. 2021, dodatkem ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 24. 11. 2021, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], s.r.o., které jsou podepsány dne 17. 11. 2021 účastníky smluvního vztahu, upomínkou ze dne 24. 12. 2021 a ze dne 31. 12. 2021, opakovanou výzvou k úhradě ze dne 7. 1. 2022, 16. 1. 2022, 31. 1. 2022, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 10. 2022, podacím lístkem k této výzvě s datem podání 3. 10. 2022, dále výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně, výpisu z centrální evidence obyvatel a výpisu z evidence osob ve výkonu vazby, případně trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ohledně žalovaného. 7. Soud vzal na základě listinných důkazů prokázány tyto skutečnosti: Žalobkyně je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni 1. 10. 2013. K předmětu podnikání žalobkyně patří mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je osobou fyzickou s adresou trvalého pobytu uvedenou shora. Při uzavírání smluvního vztahu mezi účastníky uzvedl adresu [adresa žalovaného]. 8. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 17. 11. 2021 uzavřena po zaslání ověřovací korunové bezhotovostní platby smlouva o zápůjčce [číslo] to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky společnosti žalobkyně a sazebník, o kterých žalovaný stvrdil, že se s nimi seznámil, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. 9. Žalobkyně se zavázala žalovanému jako klientovi poskytnout bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 1 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit dle podmínek stanovených ve smlouvě, mj. nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 325 Kč, a to nejpozději do 17. 12. 2021. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši 17 000 Kč – dne 17. 11. 2021 částku 1 000 Kč, dále byla zápůjčka navyšována, takže žalobkyně následně poskytla žalovanému dne 18. 11. 2021 částku 7 500 Kč, dne 19. 11. 2021 částku 3 500 Kč, dne 19. 11. 2021 částku 1 000 Kč, dne 20. 11. 2021 částku 1 000 Kč, dne 21. 11. 2021 částku 2 000 Kč, dne 23. 11. 2021 částku 1 000 Kč. Na základě dodatku ze dne 24. 11. 2021 pak částku 2 100 Kč téhož dne. Peněžní prostředky byly poskytnuty žalovanému bezhotovostně na sdělený účet. Celková výše zápůjčky tak činila 19 100 Kč, kterou měl žalovaný spolu s poplatkem za navýšení zápůjčky ve výši 6 209 Kč, zaplatit 17. 12.2021, když na tento den byla sjednána splatnost. Zápůjční úroková sazba činila 0 %. Žalovaný ničeho na půjčené peněžní prostředky nevrátil, takže byl upomínán o vrácení žalobkyní upomínkou ze dne 24. 12. 2021, dále ze dne 31. 12. 2021, opakovanou výzvou k úhradě ze dne 7. 1. 2022 16. 1. 2022 a z dne 31. 1. 2022. Žalobkyně dále zaslala žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 10. 2022, která byla podle podacího lístku zaslána dne 3. 10. 2022. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Listinné důkazy k prověřování úvěruschopnosti žalovaného předloženy k důkazu nebyly. 10. Skutkový stav byl zjištěn takto. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce prostřednictvím její webové stránky, na základě které byla žalovanému navyšováním poskytnuta celkem částka 19 100 Kč se splatností 17. 12. 2021. Žalovaný svou povinnost k zaplacení nesplnil, a to ani přes upomínky a opakované výzvy k úhradě, ani na základě předžalobní výzvy. Dle tvrzení žalobkyně ke dni podání žalobního návrhu neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně tak nároku jistinu 19 100 Kč a poplatky za navýšení v částce 6 209 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 12. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatnění pohledávky ve výši 2 500 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 5 940 Kč, tj. 0,10% denně z dlužné částky 19 100 Kč ode dne 18. 12. 2021 do dne 25. 10. 2022, kdy žalobkyně vyhotovuje návrh a vydání elektronického platebního rozkazu. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného není doloženo. 11. Práva a povinnosti mezi účastníky z uzavřené smlouvy o zápůjčce se řídí § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť nárok žalobce vznikl ze smlouvy uzavřené po 1. 1. 2014 a dále zákonem [číslo] o spotřebitelském úvěru. 12. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2 odst. l zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelský zákon, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 spotřebitelského zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto