11 C 91/2022-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 14. 10. 2022. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně vůči žalovanému zaplacení částky 1 350 Kč příslušenstvím a dále požadovala náhradu nákladů řízení. 2. K návrhu žalobkyně byl ve věci vydán dne 25. 10. 2022 elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 281482/2022-5, který byl zrušen usnesením ze dne 11. 11. 2022 podle § 173 odst. 2 ve spojení s §174a odst. 3 o. s. ř. z důvodu, že se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalovanému bylo doručováno na adresu [adresa žalovaného] (okres [okres]), což je adresa trvalého pobytu vedená v centrální evidenci obyvatel od 15. 11. 2004. Jde o adresu úřadu. Soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. tuto adresu. Žalovaný nemá datovou schránku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, neuvedl tak adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o. s. ř. Žalovaný jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník o. s. ř. adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mu mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby si pojistil adresu pro doručování, kde mu bude zásilka bezpečně doručena. 4. Okresní soud v Kroměříži usnesením dne 5. 1. 2023 č. j. 11 C 91/2022-22 vyzval žalovaného v 10 denní lhůtě k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 5. Dále Okresní soud v Kroměříži vyzval žalovaného usnesením ze dne 5. 1. 2023 pod č. j. 11 C 91/2022-23, aby v 10 denní lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude předpokládat, že souhlasí. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. žalobkyně vyslovila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 22. 3. 2023. 7. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu takto. Žalovaný se jako držitel televizního přijímače přihlásil jako poplatník televizního poplatku od měsíce srpna 2019 u České pošty. Tímto dnem vznikla žalovanému ze zákona poplatková povinnost, kterou nesplnil v období měsíců srpen až prosinec 2021 a dále leden až květen 2022. Žalobkyni tedy dluží na poplatcích celkem 1 350 Kč, když měsíční poplatek činí 135 Kč. Předžalobní výzva žalobkyně ze dne 6. 6. 2022 k zaplacení dlužných poplatků byla žalovanému zaslána na dodejku na adresu uvedenou v přihlášce poplatníka televizních poplatků, která je i adresou trvalého pobytu, tj. [adresa žalovaného]. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Česká televize je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi. Pravomoc soudu k rozhodnutí o dlužných poplatcích je dána § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Věcná příslušnost je dána § 9 odstavec 1 o. s. ř. a místní příslušnost je dána § 84 a § 85 odstavec 1 o. s. ř. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Podanou přihláškou vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatky podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2008 činí sazba poplatků 135 Kč měsíčně. Povinnost platit poplatek je v návaznosti na držení televizního přijímače a podanou přihlášku až do doby odhlášení podle § 8 odstavec 8 zákona č. 348/2005 Sb. Nebylo zjištěno, ani žalovaným tvrzeno (když byl ve věci procesně nečinný), že by v předmětném dlužném období byl osobou osvobozenou od televizního poplatku, nebo že by učinil jednání směřující k odhlášení televizního přijímače. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu jako důvodnou, vzal za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni žalovanou částku, a proto jí bylo v celém rozsahu vyhověno s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný se dostal s platební povinností do prodlení, za které nese odpovědnost. Prodlení doposud trvá. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má nárok na úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení. Žalobkyně tento úrok z prodlení kapitalizovala ke dni 14. 10. 2022 částkou 103,26 Kč (viz výpočet úroku z prodlení). Dále byly žalobkyni přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč (zaokrouhleno ve prospěch žalovaného). Tyto náklady vyplývají z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 29. 4. 2022, uzavřené mezi Českou televizí a společnosti [právnická osoba] Předmětná smlouva je uložena v registru smluv pod ID smlouvy: [číslo] s Přílohou [číslo] Položkový rozpočet. Jde o poplatek za zaslání předžalobní upomínky ze dne 6. 6. 2022. Přiznání těchto nákladů má oporu v § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., jako nákladů nezastoupeného účastníka. 10. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. (předžalobní upomínka byla zaslána žalobcem). Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 363 Kč. 11. Soud přiznal na náhradě nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem paušální náhradu hotových výdajů za 1 úkon právní služby (podání návrhu ve věci samé) ve výši po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 300 Kč ve výši 63 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Náhrada nákladů právního zastoupení tak byla přiznána obdobně jako účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem (vyhláška č. 254/2015 Sb.). 12. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro jinou lhůtu k plnění. 13. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Podle § 157 odstavec 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.