11 C 96/2022-53 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 14. 9. 2022. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně vůči žalované zaplacení a) částky 4 906 Kč s příslušenstvím, b) částky 2 960 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. K návrhu žalobkyně byl ve věci vydán Okresním soudem v Kroměříži elektronický platební rozkaz dne 23. 9. 2022 pod č. j. EPR 257202/2022-5, který byl zrušen usnesením ze dne 28. 11. 2022 podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř., neboť se jej nepodařilo doručit žalované řádně do vlastních rukou. 3. Na písemnou výzvu soudu se žalovaná k návrhu (žalobě) nevyjádřila. 4. Žalované bylo doručováno na adresu [adresa žalované], což je adresa trvalého pobytu žalované uvedená v centrální evidenci obyvatel od 20. 11. 2019. Soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. tuto adresu. Žalovaná nemá datovou schránku, ani doručovací adresu zapsanou v centrální evidenci obyvatel pro doručování zásilek. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, neuvedla tak adresu místa v České republice, na kterou jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o. s. ř. Na uvedenou adresu byly soudem žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva podle § 115a o. s. ř. žalované doručeny fikcí doručení dne 19. 1. 2023. 5. Usnesením č. j. 11 C 96/2022-47 ze dne 5. 1. 2023 soud vyzval žalovanou, aby v 10 denní lhůtě sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude předpokládat, že souhlasí. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. žalobkyně tento postup navrhla v žalobě a žalovaná se nevyjádřila. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 22. 3. 2023. 7. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, a dále výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně a potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalované. 8. Skutkový stav byl zjištěn z listinných důkazů takto: Žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zvláštním zákonem s datem zápisu do Obchodního rejstříku ke dni 1. 5. 2004. Žalovaná je osobou fyzickou s trvalým pobytem na adrese shora. 9. K nároku a) na částku 4 906 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, vycházeje ze zjištěných údajů o vozidle u [stát. instituce] [číslo jednací], že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] [číslo] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované a evidované na žalovanou. V období od 27. 8. 2021 do 2. 12. 2021, tedy po dobu 98 dní, k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byla vlastníkem vozidla žalovaná, které tím vznikla povinnost k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti o provozu vozidla a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 cit. zákona. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše příspěvku je stanovena na základě § 4 odst. 4 cit. zákona podle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částkou 47 Kč. Protože se jedná o osobní automobil nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, výše příspěvku tak při 98 nepojištěných dnech činí 4 606 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a cit. vyhlášky činí částku 300 Kč. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 cit. zák. zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 31. 1. 2022, výzva byla doručena dne 15. 2. 2022. Splatnost nastala dne 16. 4. 2022. Žalovaná na výzvu příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradila, ani neprokázala, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Nereagovala na upomínku I. ze dne 1. 6. 2022, a upomínku II. ze dne 30. 6. 2022. Předžalobní upomínku zaslal žalobce žalované prostřednictvím svého právního zástupce dopisem dne 5. 8. 2022, která byla dána k poštovní přepravě dne 5. 8. 2022. Žalovaná ani po zaslání předžalobní upomínky neuhradila ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 4 906 Kč. 10. Právní posouzení věci. Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost, když v době od 27. 8. 2021 do 2. 12. 2021 neměla uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná na výzvu žalobce neuhradila příspěvek do garančního fondu zřízeného dle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o odpovědnosti z provozu vozidla, ani po upomínkách a předžalobní výzvě. Žalovaná částka pak sestává z jistiny ve výši 4 606 Kč a z poplatku za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč (podle vyhl. č. 205/1999 Sb., v platném znění). Žalovaná proti návrhu žádným způsobem nebrojila, proto soud vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně jsou pravdivá, podpořená listinnými důkazy. Nárok žalobkyně na úhradu předmětné částky se opírá o uvedená ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nárok žalobkyně na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud shledal žalobu jako důvodnou, vzal za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni žalovanou částku, a proto jí bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalovaná se dostala s platební povinností do prodlení, za které nese odpovědnost. Prodlení dosud trvá. Žalobkyně má nárok na úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. K nároku b) na částku 2 960 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, vycházeje ze zjištěných údajů o vozidle u [stát. instituce] [číslo jednací], že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] [číslo] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované a evidované na žalovanou. V období od 19. 10. 2021 do 2. 1. 2022, tedy po dobu 76 dní, k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byla vlastníkem vozidla žalovaná, které tím vznikla povinnost k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti o provozu vozidla a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 cit. zákona. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše příspěvku je stanovena na základě § 4 odst. 4 cit. zákona podle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částkou 35 Kč. Protože se jedná o osobní automobil nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, výše příspěvku tak při 76 nepojištěných dnech činí 2 660 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a cit. vyhlášky činí částku 300 Kč. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 cit. zák. zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 28. 2. 2022, výzva byla doručena dne 15. 3. 2022. Splatnost nastala dne 14. 5. 2022. Žalovaná na výzvu příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradila, ani neprokázala, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Nereagovala na upomínku I. ze dne 4. 5. 2022, a upomínku II. ze dne 2. 6. 2022. Předžalobní upomínku zaslal žalobce žalované prostřednictvím svého právního zástupce dopisem dne 8. 8. 2022, která byla dána k poštovní přepravě dne 10. 8. 2022. Žalovaná ani po zaslání předžalobní upomínky neuhradila ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 2 960 Kč. 12. Právní posouzení věci. Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost, když v době od 19. 10. 2021 do 2. 1. 2022 neměla uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná na výzvu žalobce neuhradila příspěvek do garančního fondu zřízeného dle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o odpovědnosti z provozu vozidla, ani po upomínkách a předžalobní výzvě. Žalovaná částka pak sestává z jistiny ve výši 2 660 Kč a z poplatku za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč (podle vyhl. č. 205/1999 Sb., v platném znění). Žalovaná proti návrhu žádným způsobem nebrojila, proto soud vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně jsou pravdivá, podpořená listinnými důkazy. Nárok žalobkyně na úhradu předmětné částky se opírá o uvedená ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nárok žalobkyně na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud shledal žalobu jako důvodnou, vzal za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni žalovanou částku, a proto jí bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalovaná se dostala s platební povinností do prodlení, za které nese odpovědnost. Prodlení dosud trvá. Žalobkyně má nárok na úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Nák