12 C 273/2023-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 6. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 776 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 776 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl dne 13. 12. 2022 dopraven služebním vozidlem Policie ČR do protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Převoz žalovaného si vyžádal jízdu služebního vozidla na trase [obec] – PZS [obec], když vozidlo ujelo 93 km. Vyčíslení náhrady za použití služebního vozidla bylo provedeno dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. na částku 776 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky do 24. 2. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že s takovým postupem soudu souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný byl PČR dne 13. 12. 2022 převezen z [obec] do PZS [obec], kde mu byla naměřena hodnota 1,85 promile alkoholu v dechu. Důvodem převozu bylo, že žalovaný napadal jiné občany (družku a další přítomné). Žalovaný byl přepravován služebním vozidlem Škoda Kodiaq [registrační značka], jehož kombinovaná spotřeba činí 8,2 l na 100 km. Celkem byla ujeta vzdálenost 93 km, cena benzinu Natural 95 činila 44,50 Kč za litr dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a paušální náhrada dle této vyhlášky 4,70 Kč za kilometr. Náklady na dopravu tak činily celkem 776 Kč. Výzva k úhradě nákladů za dopravu byla žalovanému odeslána doporučeně dne 9. 2. 2023. 5. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. 6. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto. Žalovaný byl pod vlivem alkoholu, nekontroloval své chování, čímž ohrožoval sebe a především své okolí, a proto byl dle § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. převezen Policií České republiky do protialkoholní záchytné stanice. Ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. je tedy žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady na dopravu do záchytné stanice. Náklady na dopravu byly stanoveny dle údajů v technickém průkazu vozidla žalobkyně, počtu najetých kilometrů a v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb. 9. Do prodlení se žalovaný dostal, když na základě výzvy neuhradil dlužnou částku do 24. 2. 2023. Ode dne následujícího náleží žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a zaslala žalovanému předžalobní výzvu, má tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které spočívají v hotových výdajích nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (předžalobní výzvu a podání žaloby) po 100 Kč. 11. Žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků, a proto dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přešla poplatková povinnost na žalovaného. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. 12. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 13. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.