12 C 68/2023-53 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 183,15 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 901,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 689,78 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 34 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku 22,68 % ročně z částky 34 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 39 964 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 311,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 760,26 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 612,69 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 23 612,69 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 20. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem a poplatky ve výši 42 347 Kč (celkem tedy 76 347 Kč) splatit v 21 měsíčních splátkách po 3 636 Kč. Žalovaný však dosud uhradil pouze 2 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. 3. Žalobkyně dále tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 12. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s úrokem a poplatky ve výši 37 017 Kč (celkem tedy 77 017 Kč) splatit v 18 měsíčních splátkách po 4 279 Kč. Žalovaný však dosud uhradil pouze 37 053 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. 4. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřovány doklady od žalovaného. Tyto informace byly zaznamenány v Zákaznické kartě. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu pobytu a duplicitně rovněž na adresu uvedenou v žádosti o spotřebitelský úvěr. 6. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 7. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 8. Ze zákaznické karty ze dne 12. 8. 2019 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že žije v nájmu, jeho dosažené vzdělání je středoškolské, je svobodný a nemá vyživovací povinnosti, je zaměstnán jako skladník s čistým měsíčním příjmem 21 830 Kč. Výdaje žalovaného činí měsíčně 10 000 Kč, z toho splátky zápůjček [právnická osoba] činí 6 030 Kč. Z kolonky ověřené dokumenty vyplývá, že žalovaný předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce červen a červenec, tyto dokumenty nebyly soudu předloženy. 9. Ze zákaznické karty ze dne 20. 3. 2020 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že žije v nájmu, jeho dosažené vzdělání je středoškolské, je svobodný a nemá vyživovací povinnosti, je zaměstnán jako skladník s čistým měsíčním příjmem 16 894 Kč. Výdaje žalovaného činí měsíčně 7 000 Kč, z toho splátky zápůjček [právnická osoba] činí 4 279 Kč. Z kolonky ověřené dokumenty vyplývá, že žalovaný předložil výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu za období prosinec 2019 až únor 2020, tyto dokumenty nebyly soudu předloženy. 10. Smlouvou o zápůjčce ze dne 12. 8. 2019 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to částečně v hotovosti při podpisu smlouvy a částečně refinancováním dřívější zápůjčky. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 40 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 9 803 Kč, poplatky ve výši 17 780 Kč a 7 112 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 4 279 Kč (poslední splátka ve výši 4 274 Kč). RPSN měla činit 140,80 %. 11. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 3. 2020 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč, a to částečně v hotovosti při podpisu smlouvy a částečně refinancováním dřívější zápůjčky. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 34 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 29 791 Kč, poplatky ve výši 8 347 Kč a 1 500 Kč, to vše ve 21 měsíčních splátkách po 3 636 Kč (poslední splátka ve výši 3 627 Kč). RPSN měla činit 122,37 %. 12. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem z 16. 12. 2022 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 13. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 3. 2023. 14. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 15. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalovaného. 16. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 17. Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce a o úvěru peněžní prostředky v celkové výši 74 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem a poplatky. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 18. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počá