17 C 124/2022-140 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 1. 3. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 20. 6. 2022 a ze dne 15. 8. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím, částky 600 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 9. 10. 2021 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet a žalovaný jej mohl plně využívat. Dne 18. 10. 2021 byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalovaný splnil všechny podmínky, byla prověřena jeho úvěruschopnost, byl mu úvěr schválen a dne 20. 10. 2021 vyplacen na bankovní účet. Byl sjednán úrok ve výši 17,9 % ročně. Jelikož žalovaný porušil podmínky poskytnutého úvěru, žalobkyně tento ke dni 24. 1. 2022 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila jistina 50 000 Kč a úrok 2 330,93 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu 600 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno, a to pro jistinu ve výši 50 000 Kč, úrok ve výši 17,9 % z částky 50 000 Kč od 24. 1. 2022 do 20. 2. 2022, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 3. 2. 2022 do 19. 6. 2022, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 21. 2. 2022 do 19. 6. 2022, kapitalizovaný úrok ve výši 2 330,93 Kč a částku 600 Kč. Předmětem řízení tak dále bylo příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 20. 6. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 20. 6. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 9. 10. 2021 bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným. Žalobkyně se v jejím rámci zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, konkrétně běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní informován o výši poskytnutého úvěru 50 000 Kč, podmínkách jeho splácení, následcích prodlení. 8. Z aplikačních dat, úvěrové zprávy žalobkyně a jejích záznamů bylo zjištěno, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy o úvěru bydlel v nájmu, neměl vyživované osoby, měl jiné splátky 33 511 Kč/50 000 Kč kreditní karta a kontokorent, hlavní příjem 42 295 Kč a vedlejší 4 700 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti byly 18 000 Kč, výdaje domácnosti 10 000 Kč z toho 6 000 Kč na bydlení. 9. Z potvrzení o příjmu zaměstnavatele žalovaného ze dne 20. 10. 2021 a výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný pracuje v pracovním poměru na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem za měsíce červenec až září 2021 je 42 295 Kč. Ze mzdy byly prováděny srážky. 10. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že tento uzavřela žalobkyně a žalovaný dne 18. 10. 2021 a na jeho základě požádal žalovaný o další bankovní službu, o úvěr ve výši 50 000 Kč. Byl sjednán úrok 17,9 % ročně a splácení formou splátek. Součástí byly podmínky používání úvěru. 11. Z výpisů z běžného účtu na jméno žalovaného č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalovanému poskytnut 20. 10. 2021. 12. Z dopisu ze dne 24. 1. 2022 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu 52 930,93 Kč, byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 26. 1. 2022. 13. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný dne 22. 4. 2021 uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 102 000 Kč, měsíční splátka činila 5 578 Kč, poslední platbu provedl 27. 9. 2021 (řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]). Dále s touto společností uzavřel smlouvu o úvěru dne 20. 8. 2021, na základě této mu byly poskytnuty prostředky ve výši 84 000 Kč, měsíčná splátka činila 8 394 Kč, poslední platbu žalovaný provedl 27. 9. 2021 (řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]). Dále dne 8. 10. 2021 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které mu byla vyplacena částka 10 000 Kč, se splatností do 5. 11. 2021, neuhradil ničeho (řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]). 14. Závěr o skutkovém stavu: 15. Dne 9. 10. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] na základě které se zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, konkrétně běžný účet č. [bankovní účet]. V průběhu smluvního vztahu požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením příslušné smlouvy provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy zjišťovala jeho bydlení, příjmy a prověřila si jej v registrech. Žalobkyně zjistila, že žalovaný bydlí v nájmu, nemá vyživované osoby, je zaměstnán na dobu neurčitou a jeho pravidelný měsíční příjem je 42 295 Kč a 4 700 Kč, což měla doloženo třemi výplatními páskami žalovaného a potvrzením od zaměstnavatele, příjmy ostatních členů domácnosti 18 000 Kč, splátky 33 511 Kč a kontokorent s kreditní kartou ve výši celkem 50 000 Kč, což prověřila v registrech, výdaje domácnosti 10 000 Kč. Jelikož měla žalobkyně za to, že je žalovaný schopen úvěr splácet, tento mu byl, po poskytnutí standardních informací o spotřebitelském úvěru, schválen v souladu s dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě ze dne 18. 10. 2021. V dodatku by sjednán úrok 17,9 % ročně a měsíční splátky. Úvěr byl žalovanému poskytnut 20. 10. 2021. Dopisem ze dne 24. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, a to do 2. 2. 2022, byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Provád