18 C 235/2023-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobním návrhem podaným u soudu dne 14. 4. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 8 280 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 2 280 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit do 29. 10. 2022. Žalovaný však dosud nic nehradil, ke dni podání žaloby tak žalovaný nadále dluží žalobkyni celkem 8 280 Kč s příslušenstvím. 3. Pohledávky vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. 4. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 11-37 spisu. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 2. 11. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Za výše popsaného stavu se právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou ze smlouvy o zápůjčce řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 10. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce za sjednaných podmínek, peněžní prostředky žalovanému byly poskytnuty, tyto obdržel na svůj účet 29. 9. 2022 ve výši 6 000 Kč. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, poskytnuté finanční prostředky pak neuhradil. Žalobkyně tak po právu požaduje zaplacení dluhu, který představuje neuhrazenou jistinu ve výši 6 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 2 280 Kč a zákonné úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za tohoto stavu soud žalobě vyhověl. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla plně úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni v souladu s jejím návrhem plnou náhradu nákladů řízení skládající se ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 1 489 Kč. 12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 14. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.