18 C 26/2023-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 16. 11. 2022 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně – obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému dne 24. 6. 2020 částku 10 000 Kč prostřednictvím bankovní platby, kdy žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (bezdůvodné obohacení), když mezi účastníky nebyla uzavřena týkající se poskytnuté částky. Žalovaný dosud nevrátil poskytnutou částku 10 000 Kč (a to ani z části), a to přes upomínku odeslanou žalovanému dne 12. 8. 2022, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok rovněž na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši. 3. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 12-27 spisu. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 18. 4. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně (potažmo žalobkyní) a žalovaným řídí občanským zákoníkem ve znění účinném od 1. 1. 2014. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. (k ) do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odstavce 2 (b) ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dále soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a tím je dána její aktivní věcná legitimace. 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 10. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyl uzavřen žádný závazkový vztah. Za tohoto stavu soud pak dospěl k závěru, že právní předchůdkyní žalobkyně poskytla žalovanému dne 24. 6. 2020 částku 10 000 Kč prostřednictvím bankovní platby, kdy žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (bezdůvodné obohacení), neboť mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnuté částky. Žalovaný dosud nevrátil poskytnutou částku 10 000 Kč (a to ani z části) přes upomínku odeslanou žalovanému dne 12. 8. 2022. Nárok žalobkyně jakožto právního nástupce na zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč je pak v souladu se zákonem (viz výše). Nárok žalobkyně na úroky z prodlení je dán § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a výzva k úhradě) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 14. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.