7 C 190/2023-63 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovanou dne 11. 4. 2017 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 395 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem splatit v měsíčních splátkách ve výši 5 327 Kč splatných vždy k 20. kalendářnímu dni každého měsíce, přičemž první splátka měla být zaplacena 20. 5. 2017 a poslední splátka dne 20. 4. 2025. Před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Jelikož úvěr nebyl řádně a včas splácen, žalobkyně využila svého oprávnění vyplývajícího ze smluvních podmínek prohlásit úvěr za okamžitě splatný, a to ke dni 20. 3. 2022. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka 226 454,83 Kč (jistina ve výši 223 913,83 Kč + poplatky ve výši 2 541 Kč). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky, kterou žalobkyně vyčíslila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jedná se o adresu dle CEO. Rovněž bylo doručováno na adresu uvedenou v předmětné smlouvě ([obec a číslo], [číslo] [obec]), soudní písemnosti byly vhozeny do domovní schránky. Žalovaná nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> 6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Skutková zjištění a právní závěr: Soud má za prokázané, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 4. 2017 (č. l. 25) poté, co byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované, poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 395 000 Kč, tato částka byla převedena na účet žalované dne 12. 4. 2017 Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 6,7 % ročně, dále bylo sjednáno, že úvěr bude splacen v 96 měsíčních splátkách ve výši 5 327 Kč splatných vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci, poslední splátka ve výši 5 268,48 Kč splatná 20. 4. 2025. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, přestože byla ke splácení opakovaně vyzvána, žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 20. 3. 2022, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 22. 3. 2022, který jí byl zaslán doporučeně (č. l. 41). Ke dni podání žaloby činila nesplacená částka 226 454,83 Kč, z čehož 223 913,83 Kč činila nesplacená jistina a 2 541 Kč nesplacené poplatky, které byly žalované účtovány na základě čl. I.7 úvěrové smlouvy (3x výzva po 500 Kč, tj. 1 500 Kč) a čl. I.8 úvěrové smlouvy (poplatek za pojištění 3x 347 Kč, tj. 1 041 Kč). Žalované byla zaslána předžalobní výzva, ani poté ničeho neuhradila. Žalobkyně tedy v souladu se zákonnými ustanoveními a smluvními podmínkami nárokuje částku 226 454,83 Kč spolu s příslušenstvím, které představuje sjednaný úrok z úvěru ve výši 6,7 % z dlužné jistiny (a to v kapitalizované podobě ke dni podání žaloby ve výši 31 636,63 Kč, a dále od 30. 4. 2023 do zaplacení) a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z celé dlužné částky 226 454,83 Kč (a to rovněž v kapitalizované podobě ke dni podání žaloby ve výši 21 457,97 Kč, a dále od 30. 4. 2023 do zaplacení). 8. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku a podmínek ke smlouvě, proto bylo žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 9. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 9 059 Kč, odměně advokáta ve výši 9 220 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 43 616,60 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.