7 C 213/2023-61 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023, která byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba], [IČO] jako přechodným věřitelem a postupitelem a na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 1. 2023 mezi přechodným věřitelem spol. [právnická osoba], jako postupníkem, a spol. [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem. 3. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému částku celkem ve výši 5 000 Kč, a to dne 27. 7. 2021 na bankovní účet č. [bankovní účet], v poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Ke dni podání žaloby žalovaný nezaplatil ničeho, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka, a to dne 8. 2. 2023. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69, vz. 73 bylo žalovanému doručeno prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle CEO. [příjmení] adresu žalovaného se soudu nepodařilo zjistit. 5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>6. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>7. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>8. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do zaplacení částky 5 000 Kč i úroku z prodlení, neboť žalobkyně prokázala, že jí vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok žalobkyně byl prokázán výpisem z bankovního účtu původního věřitele a zprávou [právnická osoba] ze dne 26. 9. 2023. Z těchto listinných důkazů vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla původním věřitelem dne 27. 7. 2021 vyplacena částka 5 000 Kč a že majitelem účtu byl žalovaný. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 8. 2. 2023, kdy byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Jelikož částku ve lhůtě poskytnuté žalobkyní neuhradil, ocitl se v prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 13. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.