7 C 23/2023-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši uvedené v záhlaví s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce s právním předchůdcem žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí (adresu dle CEO). Dále na adresu dle smlouvy [ulice a číslo], [obec]. Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>8. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Skutková zjištění a právní závěr: Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2022. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. [právnická osoba] je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne 31. 3. 2021 žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 7 000 Kč, která měla být dle čl. 1 jednorázově splacena dne 30. 4. 2021 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí Zápůjčky ve výši 2 660 Kč, který činí 38 % z jistiny. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). Finanční částka 7 000 Kč byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny a poplatku. 10. Soud dospěl k závěru, že smlouva je platná pouze v části poskytnutí částky 7 000 Kč, když částka byla žalovanému poukázána. Jedná se o reálný kontrakt. V tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno včetně zákonného úroku z prodlení, neboť se žalovaný dnem následujícím po splatnosti, dostal do prodlení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Pokud se týká nároku na zaplacení poplatku ve výši 2 660 Kč s příslušenstvím, v tomto rozsahu soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná, neboť výše tohoto poplatku při jednoměsíční lhůtě splatnosti je nepřiměřeně vysoká, tudíž toto ujednání nemůže požívat soudní ochrany. Za tohoto stavu soud v této výše s příslušenstvím žalobu zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 a ust. § 150 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v jistině se zákonným úrokem z prodlení, neúspěšná pouze v příslušenstvím, proto soud považuje za spravedlivé, aby žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Za tohoto stavu soud proto žalobkyni přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>12. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 13. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.