7 C 270/2023-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem ze dne 29. 6. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně uzavřel žalovaný dne 5. 2. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k jeho úhradě pod sankcí zesplatnění úvěru, žalovaný jej ve stanovené lhůtě neuhradil, proto právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a odstoupení od smlouvy ke dni 3. 9. 2020. K tomuto dni činil dluh částku 18 631,39 Kč. Žalovaný poté na dluh již ničeho neuhradil. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 postoupena na spol. [právnická osoba] Ke dni 31. 10. 2022 došlo podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně. Jmění společnosti [právnická osoba] přešlo na žalobkyni, která vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti [právnická osoba] 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř., tedy na adresu dle CEO. Dále na adresu dle smlouvy, a to [ulice a číslo], [obec]. Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. 4. Skutkový stav ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 16. 1. 2015 s původním věřitelem [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], Smlouvu o účtu č. [bankovní účet] (č. l. 17). Součástí uvedené smlouvy byly rovněž obchodní podmínky původního věřitele a sazebník poplatků, na něž smlouva přímo odkazovala. Dále byla mezi žalovaným a původním věřitelem dne 11. 2. 2016 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru (č. l. 15). Žalovaný porušil smluvní podmínky, když překročil sjednanou výši kontokorentu a ani po výzvě ze dne 30. 6. 2020 (č. l. 22) nevyrovnal nepovolené přečerpání, což vedlo k zesplatnění úvěru ke dni 3. 9. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 9. 2020 (č. l. 23). Ke dni zesplatnění činila dlužná částka (jistina) 18 631,39 Kč. V případě prodlení žalovaného pak vznikl věřiteli nárok na zaplacení sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od zesplatnění do zaplacení. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek (č. l. 26) postoupena na žalobkyni (resp. spol. [právnická osoba], do jejíhož právního postavení žalobkyně vstoupila poté, co tato společnost zanikla v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně). Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 28. 12. 2021 (č. l. 24). Žalovaný na dluh ničeho neuhradil ani poté, co mu byla dne 19. 5. 2023 zaslána předžalobní upomínka ze dne 18. 5. 2023 (č. l. 36-37). 5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>6. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Soud posoudil věc po právní stránce takto: Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále byla mezi týmiž smluvními stranami uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které žalovaný čerpal kontokorentní úvěr. V rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami však došlo ze strany žalovaného k přečerpání sjednané výše kontokorentu. Podle smluvních podmínek původního věřitele tak vznikla žalovanému povinnost s okamžitou splatností záporný zůstatek původnímu věřiteli vrátit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení a dále smluvní úrok z nepovoleného debetu v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku. Původní věřitel následně předmětnou pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy účinně postoupil včetně veškerého příslušenství na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 společnosti [právnická osoba], do jejíhož právního postavení žalobkyně vstoupila poté, co tato společnost zanikla v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta ve výši 1 860 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 8 640,80 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.