16 C 192/2022-119 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neexistence zástavního práva zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce]. Žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na dotčeném LV. Zástavní právo ve prospěch žalované vzniklo na základě smlouvy ze dne [datum] a mělo sloužit k zajištění ústně sjednané půjčky mezi žalobcem a žalovanou ve výši 2 560 000 Kč. Žalovaná se měla touto půjčkou podílet na podnikání žalobce. Podle žalobce však k poskytnutí půjčky nikdy nedošlo, mezi stranami neproběhlo žádné plnění. Dle žalobce tak neexistuje dluh (závazek), který mělo zástavní právo zajišťovat, proto ani není možné nadále akceptovat jeho zápis v katastru nemovitostí. Zástavní právo k nemovitostem žalobce nevzniklo, protože platně nevznikla pohledávka, kterou mělo zajišťovat. Žalovaná (zástavní věřitelka) na výzvu žalobce neposkytla potřebnou součinnost spočívající v podpisu dohody o zániku zástavního práva, žalobci proto nezbylo než se obrátit na soud, přičemž v neposkytnutí součinnosti nezbytné k výmazu zástavního práva žalobce též spatřuje naléhavý právní zájem. 2. U žalované, cizí státní příslušnice, se soudu nepodařilo zjistit místo pobytu na území ČR, ani jí doručit žalobu a další písemnosti na poslední známou adresu v cizině pomocí mezinárodního dožádání. Proto soud žalované ustanovil opatrovníka. Ten se k žalobě vyjádřil tak, že podle informací plynoucích z obchodního rejstříku žalovaná (patrně společně s manželem) ve skutečnosti k podnikání žalobce opravdu přistoupila, nejednalo se tak pouze o ústní a neformální dohodu, která nebyla nikdy naplněna, jak tvrdí žalobce. Z žalované a žalobce se stali obchodní partneři v lednu [rok], kdy došlo k převodu obchodního podílu [právnická osoba] s. r. o., se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba] s. r. o.“), na žalovanou a jejího manžela, a to za dohodnutou kupní cenu. V roce [rok] byla na majetek uvedené společnosti nařízena exekuce a z údajů v obchodním rejstříku je zřejmé, že se v daném období společnost nacházela ve značných finančních problémech. Je tak logické, že žalobce hledal investory pro své podnikání. Opatrovník žalované rovněž poukázal na to, že žalobce sám podal návrh na zápis zástavního práva do katastru nemovitostí, a to s určitým časovým odstupem od podpisu samotné zástavní smlouvy ze dne [datum]. Není zřejmé, proč by tak činil, pokud by k poskytnutí půjčky nedošlo. Navíc to, že žalovaná žalobci půjčku reálně poskytla, z textu zástavní smlouvy jednoznačně plyne, což žalobce stvrdil i svým podpisem, který byl úředně ověřen. 3. Žalobce v replice upozornil na to, že do [právnická osoba] s. r. o. vstoupil až v roce [rok], tedy ve stejné době jako žalovaná. Šlo o společnost jeho tehdy již bývalé manželky, nešlo tak o„ rodinnou firmu“, do které po letech vstoupil investor zvenčí. Žalobce nikdy nebyl ve vedení uvedené společnosti. Je však toho názoru, že exekuční a insolvenční řízení svědčí právě o tom, že vstupem kapitálu se společnost zachránit nepodařilo. Jinými slovy je zřejmé, že k poskytnutí finančních prostředků od žalované nedošlo. Zástavní smlouva jako taková oporu pro takový závěr rovněž neposkytuje, pouze bez dalšího konstatuje existenci smlouvy o půjčce, nikoli, že k předání peněz skutečně došlo. Žalobce také doplnil, že on sám v té době ani neměl bankovní účet. 4. Soud učinil následující skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako zástavní smlouva soud zjistil, že žalobce, jako zástavce, a žalovaná, jako zástavní věřitelka, se mezi sebou dne [datum] dohodli na zřízení zástavního práva k zajištění pohledávky zástavní věřitelky, konkrétně půjčky ve výši 2 560 000 Kč. Zástavní právo bylo zřízeno na dobu do úplného zaplacení pohledávky, a to k nemovitostem žalobce zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], konkrétně k pozemku parc. č. St. [číslo], (zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům), pozemku parc. [číslo] (ovocný sad) a pozemku parc. [číslo] (lesní pozemek). 6. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. K nemovitostem evidovaným pod parc. č. St. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] je ve prospěch žalované zapsané zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 2 560 000 Kč, a to na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum], řízení číslo [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. 7. Z listiny označené jako zánik a výmaz zástavního práva – předžalobní výzva soud zjistil, že žalobce dne 26. 8. 2022 žalovanou vyzval k součinnosti a k podpisu dohody o zániku zástavního práva s úředně ověřenými podpisy a k podepsání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. Dle zprávy České pošty, s. p. (služba PoštaOnline) došlo k doručení zásilky v zemi určení (Ruská federace) dne 19. 10. 2022. 8. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce byl s žalovanou ve velmi přátelském vztahu, jejich vazby byly zprvu spíše osobní než obchodní. Do společnosti ([právnická osoba] – pozn. soudu) vstoupila žalovaná s manželem s příslibem vnosu financí, to se ale nestalo. Za podíl zaplatili paní [příjmení]. Poté přestali komunikovat, žalovaná se vymlouvala a následně odjela do zahraničí. Žalobce měl za to, že zástava nehraje roli, protože ji bude moci sám zrušit. Když zjistil, že se mýlí, psal žalované i jejímu manželovi, ale bez odezvy. Nekomunikují ani s přítelem žalobce, kterého má v Ruské federaci. Návrh na vklad do katastru podal po podpisu zástavní smlouvy proto, aby slíbenou půjčku od žalované dostal, smlouva o půjčce totiž měla být uzavřena až po vkladu zástavního práva. Peníze měly být zaslány na účet [právnická osoba] s. r. o. vedený u [právnická osoba], k tomu ale nedošlo. Ani žalobce nikdy od žalované žádné finance neobdržel. 9. Z notářského zápisu zn. NZ [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že jediná společnice [právnická osoba] s. r. o., [jméno] [příjmení], rozhodla o rozdělení svého obchodního podílu v uvedené společnosti na čtyři části, přičemž tři podíly poté převedla na žalobce, žalovanou a pana [jméno] [příjmení]. Z listiny označené jako smlouva o převodu obchodního podílu ze dne [datum] se pak podává, že [jméno] [příjmení], jako převodce, převedla na uvedené osoby, jako nabyvatele, svůj obchodní podíl ve [právnická osoba] s. r. o. V rámci převodu podílu se na nabyvatele převedly i dosavadní vklady do základního kapitálu společnosti. Žalobce měl za podíl zaplatit [jméno] [příjmení] částku 50 000 Kč, žalovaná částku 80 000 Kč a pan [jméno] [příjmení] částku 20 000 Kč. 10. Z přiznání k dani z příjmů právnických osob [právnická osoba] s. r. o. za zdaňovací období od [datum] do [datum] vyplynulo, že společnost byla ke dni [datum] ve ztrátě - 1 452 872 Kč, základ daně byl uveden ve výši - 874 624 Kč. V daňovém přiznání společnosti za zdaňovací období roku [rok] je uveden výsledek hospodaření - 1 686 354 Kč, základ daně - 1 554 535 Kč. Ze zpráv bankovních institucí soud zjistil, že [právnická osoba] s. r. o. neměla v období od června [rok] do června [rok] vedené účty u [právnická osoba], u [právnická osoba], ani u [právnická osoba] [právnická osoba], soudu sdělila, že [právnická osoba] s. r. o. u ní měla v rozhodném období vedený účet [číslo] který byl zrušen dne [datum]. Pohyby na tomto účtu v daném období není možné sdělit, protože jde o údaje starší deseti let, které banka již nemá k dispozici. 11. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, protože neměly pro posouzení věci význam. 12. Z provedeného dokazování učinil soud závěr, že nemovitosti ve vlastnictví žalobce jsou zatížené zástavním právem ve prospěch žalované, které mělo sloužit k zajištění půjčky mezi žalobcem a žalovanou ve výši 2 560 000 Kč. Tato částka měla být složena na účet [právnická osoba] s. r. o., v níž byli (mimo jiných osob) žalobce a žalovaná společníky. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaná jakékoli peněžní prostředky žalobci, respektive [právnická osoba] s. r. o. skutečně poskytla. <i>13. Podle § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.</i> <i>14. Dle § 155 odst. 1 obč. zák. platí, že zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky. Podle odstavce třetího citovaného ustanovení zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky.</i> <i>15. Podle § 156 odst. 1, věty první obč. z