18 C 234/2023-71 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u soudu dne 19. 7. 2023 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 12 438,90 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v žalobním návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), dne 8. 11. 2017 Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, na základě které byl sjednán úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, s možností čerpat úvěr v dané výši žalovanou. Úvěr byl dle smlouvy úročen úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně. Žalovaná se dále zavázala hradit poplatek za správu a vedení úvěru a svého účtu ve výši 99 Kč měsíčně. S ohledem na úpadek žalované byl dluh ze smlouvy původním věřitelem ke dni 6. 6. 2019 zesplatněn a dlužná částka byla vyčíslena ve výši 12 751,25 Kč, přičemž žalovaná byla vyzvána k její úhradě do 25. 6. 2019. Dne 30. 5. 2019 byl prohlášen úpadek žalované a povoleno oddlužení, přičemž původní věřitel přihlásil svou pohledávku vyplývající z předmětné smlouvy ve výši 12 537,90 Kč (samotná žalobkyně pak eviduje tuto pohledávku v částce o 99 Kč nižší, tj. ve výši 12 438,90 Kč). Žalovaná dosud dlužnou částku přes zaslanou předžalobní výzvu ani částečně neuhradila. 3. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka původního věřitele - [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] specifikovaná v předchozím odstavci tohoto rozsudku postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout dle § 115a o. s. ř. na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud tak v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u ní předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 6. 2. 2024. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 10-51 spisu. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným řídí občanským zákoníkem ve znění účinném od 1. 1. 2014. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 12. Na úvod soud doplňuje, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka], bylo oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužníka [celé jméno žalované], schválené usnesením soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], zrušeno a insolvenční řízení zastaveno, v důsledku čehož zde již není překážka znemožňující pokračovat v tomto řízení o zaplacení částky 12 438,90 Kč s příslušenstvím vedeném u zdejšího soudu. 13. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná uzavřela dne 8. 11. 2017 se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, na základě které jí byl sjednán úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Případný poskytnutý úvěr byl dle smlouvy úročen úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně. Žalovaná se dále zavázala hradit poplatek za správu a vedení úvěru a svého účtu ve výši 99 Kč měsíčně. S ohledem na úpadek žalované byl dluh ze smlouvy původním věřitelem ke dni 6. 6. 2019 zesplatněn. Dlužná částka dle žalobkyně pak činí 12 438,90 Kč (v tomto ohledu vycházel soud z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila). 14. Soud má za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 15. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od ní požadovala kromě sjednaného úroku i zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl pak přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 252 Kč, tedy celkem 2 452 Kč. 17. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 18. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.