18 C 329/2023-34 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobním návrhem doručeným soudu dne 31. 10. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 228 131 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže uvedeno v návrhu.2. Dle tvrzení žalobkyně je tato v rámci podnikatelské činnosti držitelem licence na distribuci elektřiny. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa , adresa, po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny byla pracovníky servisní společnosti žalobkyně dne 14. 6. 2023 provedena demontáž bezesmluvního elektroměru, čímž v souladu s § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Žalovaný byl při sepsání zápisu o provedené kontrole přítomen a zápis podepsal. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a dospěla k částce 228 131 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , přičemž stanovila splatnost do 14 dnů od jejího vystavení. Žalovaný však přes písemnou upomínku dlužnou částku ani z části dosud neuhradil.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žalobkyně na jednání nařízeném soudem na den 11. 6. 2024 trvala na žalobním návrhu s tím, že navrhla rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, kdy vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů před dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení, rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 4-11 spisu.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.8. Soud v souladu s provedeným dokazováním dospěl k závěru, že pracovníky žalobkyně byla při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa , adresa, po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny provedena dne 14. 6. 2023 demontáž bezesmluvního elektroměru. Uvedeným jednáním žalovaného pak v souladu s § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Žalovaný byl při sepsání zápisu o provedené kontrole přítomen a zápis podepsal. Neoprávněným odběrem elektřiny přitom vznikla škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni, kterou tato vyúčtovala včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a dospěla k částce 228 131 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, . Žalovaný však přes písemnou upomínku dlužnou částku ani z části neuhradil, je tedy v prodlení s placením neoprávněně odebrané elektřiny. Žalobkyně po právu po něm požadovala i úrok z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti citovaných faktur. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky je v souladu s provedeným dokazováním a zákonem. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.9. Dlužník je v prodlení (podle § 1968 občanského zákoníku), jestliže svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Jelikož byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 1 až odst. 3 o. s. ř., soud rozhodl ve věci žalovaného rozsudkem pro zmeškání, kdy mu stanovil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částky s příslušenstvím (výrok ad I. tohoto rozsudku).11. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, současně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložený náklad ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 11 407 Kč, dále 2 x 300 Kč za 2 úkony podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 600 Kč, dále odměna advokáta podle § 7.6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a účast na jednání) 2 x 9 220 Kč, tj. 18 440 Kč, 2 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 600 Kč, jízdné na jednání (, adresa, a zpět) ve výši 1 057,20 Kč, ztráta času na cestě za celkem , hodnota, půlhodiny á 100 Kč, tj. 400 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tj. 4 304,41 Kč, tedy celkem ve výši 36 808,61 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku).12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.