18 C 335/2023-65 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 7. 2023 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 9 932,97 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), a žalovanou byla dne 29. 5. 2019 uzavřena Smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč k běžnému účtu žalované č. [bankovní účet]. Úvěr byl dle smlouvy úročen úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně. Žalovaná se v průběhu trvání Smlouvy dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek, [příjmení] tak zesplatnila pohledávku žalované ke dni 18. 7. 2021. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany [příjmení] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022, a to s účinností ke dni 15. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Dlužná částka ke dni postoupení činila 9 932,97 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 29. 6. 2023. 3. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené ve spisu na č. l. 15-53. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud tak v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u ní předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 6. 2. 2024. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. A podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 12. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 15. 12. 2022 postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 13. Soud má za prokázané, že dne 29. 5. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo], na základě níž poskytl žalované úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč k běžnému účtu žalované č. [bankovní účet], přičemž byla sjednána úroková sazba ve výši 18 % ročně. Žalovaná se v průběhu trvání Smlouvy dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdce žalobkyně tak zesplatnil pohledávku žalované ke dni 18. 7. 2021. Dlužná částka ke dni postoupení činila 9 932,97 Kč s příslušenstvím. Soud uzavírá, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky v uvedené výši s příslušenstvím je v souladu se zákonem. 14. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 15. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 17. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.