7 C 106/2024-44 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z prodlení z titulu pojistné smlouvy ze dne , datum, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz.73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu prostřednictvím pošty shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jedná se o adresu dle CEO: Dále na adresu dle smlouvy, a to , adresa, a na adresu zjištěnou z úřední činnosti, a to , adresa, . Doručení bylo vždy fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. Jiná, další adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Žalovaná nemá DS.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně uvedla již v návrhu, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., tedy s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Podle ust. § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb. občanského zákoníku, ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.5. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle odst. 2 uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.6. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Skutková zjištění a právní závěry: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 20807, jejímž předmětem podnikání je provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících. Žalobkyně a žalovaná v rámci obchodní činnosti žalobkyně uzavřely dne , datum, v souladu s ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník) a s ust. § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění ke dni , datum, , a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění vozidla zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, . Pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu na uzavření pojistné smlouvy, a to v souladu s ust. § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy k okamžiku uhrazení prvního pojistného pojistiteli, přičemž přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 564 Kč s čtvrtletní splatností. Pojistná smlouva byla uzavřena distančním způsobem v souladu s ust. § 2758 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaná uhradila první pojistné, čímž nabídku žalobkyně přijala. Žalovaná však v dalším období neuhradila pojistné splatné dne , datum, , a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, proto z důvodu neplacení pojistného žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky a v souladu s ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, resp. ust. § 2804 občanského zákoníku žalovanou upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila, pojistná smlouva tak zanikla ke dni , datum, . Za období od , datum, do , datum, včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 564 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, prostřednictvím svého právního zástupce v souladu s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. předžalobní výzvu. Ani na tuto výzvu však žalovaná nereagovala. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Nárok žalobkyně je dán dle shora uvedených zákonných ustanovení. Výrok I. tohoto rozhodnutí.8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí.9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.