7 C 22/2024-86 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Skutková zjištění a právní závěry. Právní předchůdce žalobkyně, a to společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČ: , IČO, (dále jen „, jméno FO, “), uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, (původní č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ), (dále jen „Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy byli i obchodní podmínky , jméno FO, a sazebník poplatků. Před uzavřením Smlouvy posuzovala , jméno FO, s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla , jméno FO, žalované bezhotovostně úvěr ve výši 120 988 Kč, který byl ze strany , jméno FO, veden pod číslem , hodnota, . Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit úroky z úvěru s úrokovou sazbou ve výši 4,40 % ročně sjednanou ve Smlouvě a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši podle Smlouvy a sazebníku. Celkovou výši úvěru včetně příslušenství byla žalovaná povinna dle Smlouvy splácet ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 498 Kč, zahrnujícími splátku jistiny, úroků a případných poplatků. Ve Smlouvě bylo sjednané, že za neuhrazení splatného dluhu podle Smlouvy, které je závažným porušením Smlouvy, byla , jméno FO, oprávněna od Smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru. , jméno FO, také byla oprávněna požadovat úhradu poplatků spojených se zasíláním upomínek a výzev ve výši dle sazebníku. Žalovaná sjednané splátky úvěru a úroků a poplatky nesplácela řádně a včas, proto v důsledku tohoto závažného porušení smluvních povinností , jméno FO, prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 83 961,23 Kč zahrnující i poplatky za zaslané upomínky a výzvy. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Neuhrazená jistina úvěru se tak úročí od , datum, dále až do zaplacení úrokem z úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 4,40 % ročně a neuhrazená dlužná částka sestávající se z dlužné jistiny úvěru a poplatků se úročí dále také úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení.3. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení bylo žalované oznámeno. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Před podáním žaloby byla žalovaná v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Na výzvu však žalovaná nereagovala.4. Žalované byla žaloba, výzva k vyjádření k podané žalobě doručena do vlastních rukou fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. na adresu dle CEO-, adresa, . Dále na adresu dle smlouvy , adresa, . Jiná, další adresa žalované nebyla soudem zjištěna. Žalovaná nemá datovou schránku.5. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den , datum, . Žalované bylo dne , datum, , a to na a obě shora uvedený adresy, do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. K jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.6. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu; b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází. Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.7. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, . Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež jí vznikly z uvedeného titulu, a to smlouvy o úvěru. Nárok žalobkyně je dán dle ust. zákon č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce ve výši 29 167 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 285 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 107,58 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze 4,5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z ve výši 4 492 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH.9. Povinnost hradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně je dána dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.