7 C 254/2024-68 — Okresní soud v Kroměříži

1. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.2. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, - , Anonymizováno, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu účastnické smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, .3. Okresní soud , adresa, - venkov vyslovil usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu.4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty dne , datum, na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř., adresa dle CEO. Žalovaný nemá datovou schránku.5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz.73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.6. Pravomoc soudu k rozhodování předmětného sporu je dána povahou nároku uplatňovaného žalobkyní, neboť se žalobkyně návrhem domáhá přiznání nároku na úhradu cen za služby poskytované žalovanému třetími osobami prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně, případně nároku na úhradu jiných cen, které nejsou Českým telekomunikačním úřadem (dále jen „ČTÚ“) považovány za služby elektronických komunikací ve smyslu ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a rozhodování o nich tudíž náleží do kompetence obecných soudů, i když nároky žalobkyně vyplývající ze smluv o poskytování služeb elektronických komunikací obecně náleží dle současné právní úpravy do pravomoci ČTÚ. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, Účastnickou smlouvu č. , hodnota, , pro číslo , tel. číslo, Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dále jen „VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen „Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnické smlouvy nebo Dodatku se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4.2 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši 3 252,47 Kč neuhrazenou cenu za poskytnuté služby třetích stran, a to dle vyúčtování služeb č. , hodnota, , splatného dne , datum, , skládající se z: M-platba ve výši 2 123,59 Kč, M-platba- zprostředkovatelský poplatek ve výši 6 Kč a volání na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 1 122,88 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky, na výzvu však nereagoval.7. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, na zaplacení dlužné částky má žalobkyně nárok dle shora citovaných smluvních ujednání, dále dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V důsledku prodlení tedy žalobkyni vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí.8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v: 1/ zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, 2/ odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, , právnická osoba, x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí.9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.