8 C 106/2024-44 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 3. 2024 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jako cestující využila přepravních služeb společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . bez platného jízdního dokladu, a to dne 16. 6. 2023 ve vlaku č. , hodnota, mezi stanicemi , adresa, na , Anonymizováno, a , adresa, hl. n., čímž porušila přepravní řád dle Tarifu , jméno FO, drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (dále jen „tarif“). Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vyměřila společnost , jméno FO, dráhy, a.s. žalované přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu s tarifem. , jméno FO, drahám a.s. vznikl rovněž nárok na zaplacení jízdného 103 Kč. Společnost , jméno FO, dráhy a.s. poustoupila pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 20. 12. 2023 na Tycová & partneři, advokátní kancelář s.r.o. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná cestovala dne 16. 6. 2023 vlakem č. , hodnota, provozovaným společností , jméno FO, , Anonymizováno, , a.s. bez platné jízdenky, a proto jí přepravce uložil povinnost zaplatit jízdné dle tarifu ve výši 103 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (viz potvrzení o nedodržení Smluvních přepravních podmínek a hlášenka č.l. 12). Na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2023 postoupila společnost , jméno FO, , Anonymizováno, , a.s. pohledávku za žalovanou na Tycová & partneři, advokátní kancelář s.r.o. Následně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nárok žalobkyně, na níž byla pohledávka platně postoupena, na zaplacení jízdného ve výši 103 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč vyplývá z ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a ze Smluvních přepravních podmínek , jméno FO, drah účinných od 11. 12. 2022 (dále jen „smluvní přepravní podmínky“). , jméno FO, , Anonymizováno, , a.s., jako provozovatelem hromadné přepravy osob, a žalovanou vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník tím, že žalovaná vstoupila do vlaku provozovaného přepravcem. Z přepravní smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem a neuhrazením tohoto jízdného pak i přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách. Z těchto vyplývá, že přirážka k jízdnému činí 1 000 Kč za každou jednotlivou jízdu bez jízdního dokladu, což je v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.6. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ode dne následujícího po dni uskutečněné přepravy je žalovaná v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto dne soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši.7. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.8. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.