7 C 266/2025-60 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení celkové částky 12 999,01 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem a dalšími úhradami splatit v 14 měsíčních splátkách po 929 Kč. Dále žalobkyně sdělila, že tatáž právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem a dalšími úhradami splatit v 14 měsíčních splátkách po 664 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, , což bylo žalované písemně oznámeno.3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a nahlédnutí do veřejných registrů. V obou případech byl dle tvrzení žalobkyně ověřován zdroj příjmu žalované a jeho výše, stejně jako výše jejích výdajů, a to z důchodového výměru a výpisu z účtu. Na základě takto provedeného posouzení schopnosti žalované úvěr splácet dospěla původní věřitelka k závěru, že ani v jednom případě nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty fikcí dle § 49 o. s. ř., jedná se o adresu dle ISZR a současně adresu z předmětných smluv. Žalovaná nemá datovou schránku.5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:7. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.8. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, nevyživuje žádné dítě, pobírá invalidní důchod ve výši 7 030 Kč, jiné příjmy nemá, její výdaje činí 5 914 Kč (z toho 1 000 Kč na bydlení a energie, 4 250 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady a 664 Kč splátky stávajících půjček). K ověření informací podaných žalovanou měla mít původní věřitelka k dispozici důchodový výměr, ten však žalobkyně soudu nepředložila.9. Smlouvou o úvěru ze dne , datum, (č. l. 18) bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 7 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 355 Kč a poplatky v celkové výši 5 651 Kč, to v 14 měsíčních splátkách po 929.10. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalovaná na pohledávku žalobkyně uhradila 6 639 Kč.11. Ze zákaznické karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, nevyživuje žádné dítě, pobírá invalidní důchod ve výši 6 792 Kč, jiné příjmy nemá, její výdaje činí 4 900 Kč (z toho 1 000 Kč na bydlení a energie, 3 900 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady). K ověření informací podaných žalovanou měla mít původní věřitelka k dispozici důchodový výměr, ten však žalobkyně soudu nepředložila.12. Smlouvou o úvěru ze dne , datum, (č. l. 15) bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 5 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 254 Kč a poplatky v celkové výši 4 042 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 664 Kč.13. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalovaná na pohledávku žalobkyně uhradila 8 664 Kč.14. Původní věřitelka postoupila obě pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, a postoupení pohledávky žalované oznámila dopisy ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky).15. Předžalobní výzvy k oběma pohledávkám byly žalované odeslány dne , datum, .16. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením předmětných smluv náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalované.17. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:18. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smlouvy o úvěru ze dne , datum, peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaná se v obou případech zavázala uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem a poplatky. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka před uzavřením smluv důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno.19. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.23. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.25. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.