Žalobkyně se žalobou původně domáhala po žalovaném zaplacení 34 000 EUR, smluvní pokuty 1 000 EUR měsíčně od 30. 6. 2022 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že jako zapůjčitel uzavřela s žalovaným jako vydlužitelem dne 3. 3. 2022 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě zapůjčila žalovanému 34 000 EUR, a to 4 000 EUR v hotovosti před podpisem smlouvy a 30 000 EUR převodem na účet žalovaného, se splatností do 30. 6. 2022. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 1 000 EUR za každý měsíc prodlení. Žalovaný dluh nezaplatil ani po předžalobní upomínce.2. V rozsahu smluvní pokuty vzala žalobkyně žalobu v průběhu řízení zpět. Soud proto v tomto rozsahu řízení usnesením ze dne 24. 11. 2025, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve , adresa, ze dne 12. 1. 2026, č. j. , spisová značka, , zastavil.3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uznal svůj dluh vůči žalobkyni v částce 30 000 EUR, kterou od žalobkyně obdržel na bankovní účet. Zápůjčku ve zbylé výši, tj. 4 000 EUR, popíral. Dále sdělil, že s žalobkyní měl uzavřít smlouvu o postoupení pohledávky za společností , jméno FO, , právnická osoba, . z , Anonymizováno, , žalobkyně však tuto pohledávku (ve výši 154 000 EUR) za dlužníkem nevymohla. To žalovaný zjistil až s časovým odstupem a o tuto pohledávku v důsledku nekorektního postupu žalobkyně přišel.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:5. Dne 3. 3. 2022 účastníci podepsali smlouvu o zápůjčce, podpis , tituly před jménem, , Anonymizováno, je úředně ověřen. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 EUR se splatností nejpozději do 30. 6. 2022. Obsahem smlouvy dále bylo, že v částce 4 000 EUR byla zápůjčka poskytnuta hotovostním předáním před podpisem smlouvy, v částce 30 000 EUR bude poskytnuta bezhotovostním odesláním na bankovní účet žalovaného (vizte smlouvu o zápůjčce). Uzavření smlouvy a poskytnutí zápůjčky 30 000 EUR bankovním převodem je mezi účastníky nesporné (k poskytnutí zápůjčky 30 000 EUR rovněž vizte výpisy z bankovního účtu na č. l. 8v, 108v a 134). Předžalobní výzva byla žalovanému doporučeně odeslána na obě adresy uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, a to ve dnech 15. 4. 2025 a 16. 4. 2025.6. Žalovaný dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek za společností , jméno FO, , Anonymizováno, která není podepsaná žalobkyní, a též e-mail, kterým smlouvu o postoupení zaslal právnímu zástupci žalobkyně.7. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.8. Ve věci jsou příslušné soudy České republiky s místní příslušností Okresního soudu v Kroměříži v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s čl. VI smlouvy o zápůjčce, ve kterém si účastníci sjednali příslušnost soudu sídla žalobkyně – tj. zdejší soud. Dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), se smluvní vztah účastníků řídí českým právem, neboť české právo si účastníci zvolili obsahem čl. VI smlouvy o zápůjčce.9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z., na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 34 000 EUR, a to hotovostním předáním 4 000 EUR před podpisem smlouvy, jak je účastníky stvrzeno obsahem smlouvy o zápůjčce (což žalovaný ve svém vyjádření opomněl, pokud toliko tvrdil, že na bankovní účet mu přišlo jen 30 000 EUR), a bankovním převodem zbylých 30 000 EUR. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do 30. 6. 2022. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný na zápůjčku dosud neuhradil ničeho. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese žalovaný, který však netvrdil, že by na zápůjčku cokoli zaplatil. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni 34 000 EUR.11. Pokud žalovaný poukazoval na smlouvu o postoupení pohledávky za společností , jméno FO, , Anonymizováno, pak jednak tato smlouva není podepsána žalobkyní (tj. nebyla nikdy mezi účastníky uzavřena), a především nebyla v řízení tvrzena ani žádná relevantní souvislost mezi touto smlouvou a smlouvou o zápůjčce.12. S ohledem na částečné zastavení řízení, ke kterému došlo vinou žalobkyně [viz § 146 odst. 2, věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.)], byl žalovaný ve sporu převážně úspěšný (ke dni částečného zpětvzetí žaloby kapitalizovaná výše požadované smluvní pokuty již převyšovala samotnou jistinu dluhu). Žádné náklady mu však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (což platí jak pro řízení před soudem prvního stupně, tak před odvolacím soudem).13. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1, věty první po středník o. s. ř.