6 C 147/2026-34 – Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr , částka, , za který se zavázal vrátit , částka, ve 20měsíčních splátkách po , částka, , tj. nejpozději do , datum, . Dostal se však do prodlení; žalována je nesplacená jistina , částka, spolu s neuhrazenými poplatky a kapitalizovaným úrokem. Smlouvou účinnou dne , datum, postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což žalovanému oznámila. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne , datum, . K poměrům žalovaného před sjednáním úvěru netvrdila ničeho.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač si žalobu převzal osobně.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalovaného soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka („, právnická osoba, “) s žalovaným podepsali dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které obdržel žalovaný toho dne hotovost , částka, a zavázal se za to vrátit , částka, ve 20měsíčních splátkách po , částka, , tj. RPSN činila 246,22 % (čl. 15-16). Žalovaný uhradil původní věřitelce v souvislosti s uvedenou smlouvou celkem , částka, (čl. 17). Smlouvou ze dne , datum, (čl. 18-20, 22), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (čl. 21), což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, (čl. 23). Dne , datum, odeslala žalobkyně žalovanému na jím uvedenou kontaktní adresu předžalobní upomínku (čl. 24-26).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).6. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou pro absenci tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Nedostatky uvedených žalobních tvrzení se u téže žalobkyně objevují pravidelně, soud ji pro princip hospodárnosti již nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů; jde o typovou věc a žalobkyně jako profesionálka v oboru vymáhání pohledávek si musí být rizika spojeného s nesplněním této povinnosti ve smyslu § 120 o. s. ř. vědoma. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které stonásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.7. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný získal od původní věřitelky , částka, , vrátil pouze , částka, ; rozdíl je povinen doplatit. V této části soud žalobě vyhověl.8. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.10. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.