6 C 149/2026-67 – Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu Smlouvy k službě , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, a Smlouvy o , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“). , Anonymizováno, , Anonymizováno, je platební účet, jehož prostřednictvím může zákazník platit své faktury, hradit nákupy uskutečněné online ve vybraných e-shopech nebo provádět nákupy , Anonymizováno, , Anonymizováno, do limitu , částka, . Smlouva o splátkovém limitu umožňovala prostřednictvím odložené platby čerpat úvěr do výše , částka, . Původní věřitelka za žalovanou uhradila v období , datum, až , datum, celkem , částka, (z toho , částka, prostřednictvím služby , Anonymizováno, a , částka, prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu), žalovaná vrátila pouze , částka, . Původní věřitelka úvěry k , datum, zesplatnila, o čemž žalovanou informovala. Kromě uvedené jistiny požadovala žalobkyně (která pohledávku od původní věřitelky získala postoupením) v souladu s obchodními podmínkami také dlužné poplatky , částka, . Ke zkoumání úvěruschopnosti doplnila žalobkyně prohlášení žalované, že její příjem ze zaměstnání činil , částka, měsíčně, živila jedno dítě, její měsíční výdaje činily , částka, a , částka, na splátkách dosavadních dluhů; systém žalobkyně vymodeloval její náklady částkou , částka, měsíčně a (patrně) vyhodnotil žalovanou jako úvěruschopnou.2. Žalovaná zůstala nečinná, ač si žalobu s výzvou k vyjádření osobně převzala.3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná s původní věřitelkou sjednaly ve dnech 24. a , datum, pro žalovanou dvěma smlouvami možnost čerpat prostředky původní věřitelky do celkové výše , částka, za sjednaných smluvních podmínek (č.l. 14-24, 27-28, 29-30). Původní věřitelka vyšla z prohlášení žalované, že její příjem ze zaměstnání činí , částka, měsíčně, živí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , její měsíční výdaje činí , částka, a , částka, na splátkách dosavadních dluhů; systém žalobkyně vymodeloval její náklady částkou , částka, měsíčně (č.l. 57-58). V období , datum, až , datum, využila žalovaná služby původní věřitelky a učinila nákupy u obchodníků na její vrub, takto postupně čerpala , částka, prostřednictvím služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, (č.l. 31) a , částka, prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu (č.l. 25, 26), celkem , částka, (č.l. 32-34); zpět zaplatila původní věřitelce pouze , částka, (netvrdila opak). Původní věřitelka úvěr k , datum, zesplatnila, o čemž žalovanou informovala e-mailem z téhož dne (č.l. 35). Smlouvou účinnou , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou žalobkyni (č.l. 36-39), což jí oznámila dopisem ze dne , datum, , kterým ji žalobkyně současně vyzvala k úhradě dluhu před podáním žaloby (č.l. 40-41).4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).5. Z provedeného dokazování je však zřejmé, že původní věřitelka nesplnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru vyšla pouze z prohlášení žalované, které nijak neověřovala. Spolehla-li se pouze na ně, neměla o jejích celkových majetkových poměrech ve skutečnosti žádné reálné povědomí a nemohla si odpovědně učinit závěr, zda je žalovaná schopná přijatý závazek splnit.6. Uzavřenou smlouvu soud skutečně shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (absolutní neplatností právního jednání porušujícího zmíněná kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností.7. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že žalovaná čerpala , částka, , vrátila však pouze , částka, . Na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) se tedy bezdůvodně obohatila přiznanou částkou, kterou je povinna vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.8. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednaných smluv o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o jejích skutečných současných poměrech není soudu nic známo.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Po odečtení neúspěchu náleží žalobkyni náhrada 30 % nákladů řízení, které tvoří soudní poplatek , částka, , odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po , částka, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky, za jeden úkon právní služby po podání žaloby (účast na jednání) po , částka, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) téže vyhlášky včetně paušální náhrady hotových výdajů , částka, podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhradě za cestu k jednání , adresa, a zpět (vzdálenost 66 km při průměrné spotřebě vozidla 6,2 l/100 km, ceně paliva , částka, /l a sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla v celkové výši , částka, /km podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. pro rok 2026), náhradě za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu , částka, (4x půlhodina po , částka, ) a 21 % DPH ve výši , částka, . Odměnu za doplnění žaloby soud nepřiznal; tento úkon neshledal účelně vynaloženým, neboť žalobkyni nic nebránilo uvést vše v jediném podání.10. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.