7 C 136/2021-39 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 14 300 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 400 Kč, jenž představuje součet úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v sazbě 23,72 % (1 400 Kč), odměny za administrativní činnost (2 000 Kč) a hotovostní inkaso splátek (4 000 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku (tj. celkem 17 400 Kč) se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne [datum], celkem do data postoupení uhradil pouze 3 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o půjčce postoupena na žalobkyni. Vedle částky 14 300 Kč (dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 058,68 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 241,33 Kč) žalobkyně žalobou požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 7 050,11 Kč (smluvní úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení, tj. do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 376,99 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (den následující po dni postoupení) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně rovněž z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z účasti na nařízeném jednání omluvila. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto půjčku souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 58 týdenních splátek po 300 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Dle evidence předchůdce žalobkyně žalovaný uhradil do data postoupení pouze částku 3 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o půjčce z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzýván a byla mu stanovena lhůta k úhradě do dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení zápůjčky včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a o této skutečnosti tak nemohla být ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 poučena. 12. Stran posouzení úvěruschopnosti žalobkyně odkázala především na kartu zákazníka žalovaného. Uvedla, že její právní předchůdce požadoval a získal od žalovaného informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které zanesl do zákaznické karty a ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobkyně usoudil, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Ze zákaznické karty vyplývá, že v době poskytnutí zápůjčky žil žalovaný v rodinném domě, neměl jiný spotřebitelský úvěr a pracoval na částečný pracovní poměr jako zedník u zaměstnavatele [ulice] [právnická osoba] s.r.o. s příjmem 17 935 Kč. Výdaje žalovaného (inkaso, telefon, náklady na domácnost, spoření/pojištění) dle zákaznické karty činily celkem 9 300 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak činil 8 635 Kč. Údaje byly ověřeny oproti občanskému průkazu, pracovní smlouvě a SIPO. Skutečnosti uvedené v zákaznické kartě však zůstávají v rovině tvrzení, když ke kartě nejsou přiloženy kopie těchto ověřených dokladů. Pravdivost údajů v zákaznické kartě tak nepovažuje soud za prokázanou. Zákaznická karta evokuje dojem, že byla vyplněna účelově s cílem zápůjčku za každou cenu poskytnout. Takové posouzení úvěruschopnosti soud považuje za zcela nedostatečné. 13. O tom, zda je právní jednání odporující zákonu neplatné absolutně nebo relativně, rozhodují hlediska uvedená v ust. § 586 o.z., kdy relativní neplatnost je stanovena v zájmu některého z účastníků, a dále v ust. § 588 o.z., kdy absolutní neplatnost nastupuje v případě, že právní jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Samotné ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví sankci neplatnosti smlouvy v případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že porušení povinnosti zakotvené v ust. § 9 odst. 1 uvedeného zákona způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a k této je třeba přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o.z.). 14. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o zápůjčce byla splněna zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tato smlouva absolutně neplatná (§ 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve spojení s ust. § 588 o.z.). V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného danou zápůjčku po dobu jejího trvání splácet. 15. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.