7 C 143/2021-40 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 876,51 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 4 617 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v sazbě 29 % (799 Kč), odměny za zpracování a doručení (2 410 Kč) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (1 408 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků (10 617 Kč) se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne [datum], celkem do data postoupení uhradil pouze 236 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni. Vedle částky 9 876,51 Kč (dlužná jistina 5 765 Kč + dlužný poplatek 4 111,51 Kč) žalobkyně žalobou požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 979,89 Kč (smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny 5 765 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení, tj. do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 743,69 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení, tj. do [datum]), úrok 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (den následující po dni postoupení) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny rovněž od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě, ačkoliv mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně řádně omluvila. Žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavil, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek celkem ve výši 4 617 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 799 Kč; částky za zpracování, doručení administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč. Celkovou částku ve výši 10 617 Kč se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 45 týdenních splátek po 236, poslední splátka činila 233 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Dle evidence předchůdce žalobkyně žalovaný uhradil celkem na smlouvu 236 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o zápůjčce z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzýván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení zápůjčky včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena. 15. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně (resp. její právního předchůdce) ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní