7 C 164/2021-40 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 10 589,59 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému, a to i opakovaně, peněžní prostředky až do sjednaného úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,28 % ze sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný celkem částku 10 826,90 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil částku 4 721,64 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a zesplatnila celý úvěr ke dni [datum]. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil již pouze částku 984 Kč. Žalobkyně tak vůči žalovanému eviduje dluh ve výši 10 589,59 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 645,21 Kč, poplatků za pojištění ve výši 58,38 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 656 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, a to v obou případech jednak kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby a dále běžící ode dne následujícího po sepsání žaloby do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky (i opakovaně) až do sjednaného úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 29,88 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíční splátkou v minimální výši 3,28 % ročně z úvěrového rámce. Mezi stranami byla mj. ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit v případě jeho prodlení s úhradou splátky (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] a úvěrovými podmínkami). Žalovaný celkem z revolvingového úvěru načerpal částku 10 826,90 Kč, nesplácel jej však řádně a včas, když uhradil pouze 4 721,64 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazku zesplatnila celý úvěr dopisem ze dne [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum]). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena. 13. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení apod., taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. [příjmení] je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že žalovaný žil v době poskytnutí úvěru vlastním domě/bytě, byl svobodný, měl učňovské vzdělání a čistý měsíční příjem ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně se však vůbec nezabývala výdajovou stránkou žalovaného. Takové posouzení úvěruschopnosti soud považuje za zcela nedostatečné a nelze jej hodnotit jako provedené řádně a s náležitou odbornou péčí. 14. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu se žalovaným, aniž by vzala v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet. 15. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že vyplatila z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku ve výši 10 826,90 Kč, žalovaný zaplatil částku 4 721,64 Kč a na jistině mu tak zbývá uhradit částku ve výši 6 105,26 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné části jistiny, tj. z přiznané částky, dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v oznámení o zesplatnění úvěru a výzvě k úhradě celého závazku ze dne [datum]. Tento zákonný úrok byl žalobkyni přiznán jednak kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] (den sepsání žaloby), a dále běžící od dne následujícího, tj. od [datum] do zaplacení. Při výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku byla zohledněna částečná platba žalovaného ve výši 984 Kč provedená dne [datum]. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobních ná