7 C 172/2021-60 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 29 520 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 360 Kč při úrokové sazbě 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 720 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, celkem do data postoupení uhradil 12 240 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni. Vedle částky 29 520 Kč (dlužná jistina 22 733,84 Kč + dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 786,16 Kč) žalobkyně žalobou uplatňovala kapitalizovaný úrok ve výši 10 754,98 Kč (smluvní úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 22 733,84 Kč od [datum] do data postoupení, tj. do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 614,40 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do data postoupení, tj. do [datum]), úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (den následující po dni postoupení) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny rovněž od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto půjčku poplatek celkem ve výši 17 760 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 360 Kč, odměny za administrativní činnost výši 4 800 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč. Celkovou částku ve výši 41 760 Kč se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 58 týdenních splátek po 720 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy získal původní věřitel od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích (prokázáno kartou zákazníka). Dle evidence předchůdce žalobkyně žalovaný uhradil celkem na smlouvu 12 240 Kč, přičemž poslední splátku zaplatil dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o půjčce z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení zápůjčky včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy o zápůjčce z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena. 12. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně odkázala především na kartu zákazníka. Uvedla, že její právní předchůdce požadoval a získal od žalovaného informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které zanesl do zákaznické karty a ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobkyně usoudil, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Ze zákaznické karty vyplývá, že v době poskytnutí zápůjčky byl žalovaný svobodný, měl středoškolské vzdělání, žil v nájmu a pracoval jako skladník s čistým příjmem ve výši 23 000 Kč. Výdaje žalovaného dle zákaznické karty činily celkem 8 200 Kč, z čehož 3 000 Kč připadalo na nájem/inkaso, 4 000 Kč na výdaje domácnosti (telefon, jídlo, doprava, léky, oblečení) a 1 200 Kč na splátky dalších úvěrů. Použitelný příjem žalovaného tak činil 14 800 Kč. Údaje byly ověřeny oproti občanskému průkazu, výplatním páskám, pracovní smlouvě a nájemní smlouvě. Skutečnosti uvedené v zákaznické kartě však zůstávají v rovině tvrzení, když ke kartě nejsou přiloženy kopie těchto ověřených dokladů. Pravdivost údajů v zákaznické kartě tak nepovažuje soud za prokázanou. Zákaznická karta evokuje dojem, že byla vyplněna účelově s cílem zápůjčku za každou cenu poskytnout. Takové posouzení úvěruschopnosti soud považuje za zcela nedostatečné a nelze jej hodnotit jako provedené řádně a s odbornou péčí. 13. O tom, zda je právní jednání odporující zákonu neplatné absolutně nebo relativně, rozhodují hlediska uvedená v ust. § 586 o.z., kdy relativní neplatnost je stanovena v zájmu některého z účastníků, a dále v ust. § 588 o.z., kdy absolutní neplatnost nastupuje v případě, že právní jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Samotné ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví sankci neplatnosti smlouvy v případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že porušení povinnosti zakotvené v ust. § 9 odst. 1 uvedeného zákona způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a k této je třeba přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o.z.). 14. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o zápůjčce byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tato smlouva absolutně neplatná (§ 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve spojení s ust. § 588 o.z.). V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného danou zápůjčku po dobu jejího trvání splácet. 15. Vzhledem